Zdražení paliv má vedlejší efekt, stát vybírá víc na daních, řidiči ztrácejí naděj

Zatímco růst cen pohonných hmot zatěžuje peněženky řidičů, státní rozpočet z něj naopak profituje. První týdny konfliktu v Írán totiž vedly k výraznému zvýšení daňových příjmů z benzinu a nafty v Česku.

Podle dostupných údajů si stát během zhruba jednoho měsíce od začátku konfliktu polepšil o přibližně 850 milionů korun na výběru daní spojených s pohonnými hmotami.

Za tímto vývojem stojí především růst cen ropy na světových trzích, který se promítl do zdražení paliv i na českých čerpacích stanicích. Vyšší cena znamená automaticky i vyšší výběr daně z přidané hodnoty, protože DPH se počítá jako procento z konečné ceny.

Jak stát vydělává na dražším benzinu

Cena paliv se skládá z několika složek – kromě samotné ceny ropy jde o rafinérské náklady, distribuci a také daně. V Česku tvoří významnou část konečné ceny právě spotřební daň a DPH.

Zatímco spotřební daň je pevně daná částka na litr, DPH roste společně s cenou. Pokud tedy paliva zdraží, stát inkasuje více peněz z každého prodaného litru. Právě tento mechanismus vysvětluje, proč se příjmy rozpočtu zvýšily i bez jakéhokoli zásahu vlády.

Například při růstu ceny o několik korun na litr může stát získat o více než korunu navíc na daních z každého litru. V součtu za celé Česko, kde se ročně spotřebují miliardy litrů paliv, se tak jedná o velmi výrazné částky.

Konflikt ovlivňuje ceny po celém světě

Napětí na Blízkém východě má dlouhodobě přímý dopad na globální energetické trhy. Region je totiž klíčovým dodavatelem ropy a jakékoli narušení dodávek nebo hrozba eskalace konfliktu vede k růstu cen.

V případě Íránu situaci navíc komplikuje strategická poloha v oblasti Perského zálivu, kudy prochází významná část světového exportu ropy. Obavy z omezení dodávek tak okamžitě reagují trhy a ceny suroviny rostou.

Může stát vydělat ještě více?

Pokud by ceny pohonných hmot zůstaly na současné vyšší úrovni i v dalších měsících, mohl by stát podle odhadů získat během roku dokonce desítky miliard korun navíc na daních.

To ale závisí na tom, zda lidé nezačnou kvůli drahým palivům omezovat spotřebu. Pokud by řidiči začali méně jezdit nebo více šetřit, mohl by se pozitivní efekt na státní rozpočet snížit.

Výhoda pro rozpočet, nevýhoda pro řidiče

Současná situace tak ukazuje paradox moderní ekonomiky. To, co je negativní pro domácnosti a firmy – tedy dražší energie – může být krátkodobě výhodné pro stát. Vyšší daňové příjmy sice zlepšují stav veřejných financí, zároveň ale zvyšují náklady na dopravu a podnikání. To se může postupně promítnout i do cen zboží a služeb.

Zdroj foto: www.pexels.com