Čeština je někdy skutečně záludná. Měkké a tvrdé I/Y, velká písmena, … No znáte to. Ale věřte tomu nebo ne, není to tak jen v češtině. Některé věci jsou hodně nejasné přímo mezinárodně. Ukazuje se například, že jedna pomlčka dokáže změnit význam celého slova.
Píše se správně „vniveč“ a nebo „vnivěč“? Jak byste toto slovo napsali vy? A co vlastně tato fráze znamená a kdy se používá? Správně se píše „vniveč„. Nejčastěji se setkáte…
Má se psát se všemi chlapci? Se všemi stroji? Nebo se všemy děvčaty? My vám řekneme, které z těchto slov je z češtinářského hlediska správně či špatně.
Spojka či je velice podobná spojce nebo. Pomocí obou spojek spojujeme libovolně zaměnitelné varianty slov. Používáme je také při výčtu různých možností a čárku před nimi bežně nepíšeme.
Opět se jedná o velice častou hrubku, kterou tu a tam můžete vidět v některých textech. I když slovo pyžamo nenajdeme mezi vyjmenovanými slovy, píšeme po písmenu "p" ypsilon - pro natvrdlé = tvrdé y :-)
Správné skloňování zájmena já, dělá mnohým stále potíže. Jak určit, zda mám psát mě a nebo mně? Přitom si stačí zapamatovat jednoduchou poučku: ve 2. a 4. pádě se píše mě. A ve 3. a 6. pádě mně.
Máte psát s sebou nebo sebou? Nevíte? Prosté sebou bývá po slovesech, jimiž se označují pohyby, které dělá původce svým tělem: mrskat (mrsknout) sebou, škubat (škubnout) sebou, hýbat (pohnout) sebou,…
