Špehují nás chytré telefony? Odhalení ukazuje, jak technologie využívají naše konverzace k cílení reklam

Nedávno se v amerických médiích objevila zpráva, která otřásla již tak citlivou debatou o ochraně soukromí v digitální éře. Došlo k úniku obchodní nabídky společnosti Cox Media Group (CMG), která inzeruje přesně ten druh služby, před nímž varují konspirační teorie a které se někteří lidé obávají už dlouhá léta – naslouchání rozhovorům přes chytrá zařízení a následné využití těchto dat k cílení reklamy. Tato nabídka poskytuje firmám možnost využívat funkci, která je známá jako „Active Listening“, neboli aktivní naslouchání.

Jistě jste už slyšeli o případech, kdy si lidé stěžují, že se s někým bavili o nějakém produktu, a vzápětí se jim na sociálních sítích začaly objevovat reklamy přesně na ten produkt. Ačkoli se tato tvrzení často považují za přehnaná nebo paranoidní, realita možná není tak daleko od těchto představ. Velké technologické společnosti jako Facebook a Google sice tvrdí, že nás nesledují takovým způsobem, ale podle uniklých dokumentů je jasné, že minimálně některé firmy tyto technologie nabízejí.

Podle prezentace společnosti CMG je cílem jejich služby shromažďovat hlasová data z chytrých zařízení, která nás poslouchají v reálném čase. Tato data jsou pak propojena s behaviorálními daty, aby bylo možné lépe porozumět tomu, co konkrétní uživatelé chtějí a potřebují. Následně jsou tito uživatelé klasifikováni jako „in-market“ zákazníci – tedy lidé, kteří aktivně vyhledávají určitý produkt nebo službu. Výsledkem je přesnější cílení reklam, které by mělo zvýšit efektivitu reklamních kampaní.

CMG ve své obchodní nabídce píše, že jejich systém dokáže tato data sbírat z více než 470 různých zdrojů, mezi nimiž jsou chytrá zařízení jako telefony, chytré televize nebo reproduktory. Ačkoli firma nespecifikuje přesně, o jaká zařízení se jedná, je pravděpodobné, že mluví o technologiích jako jsou hlasoví asistenti, například Siri od Apple nebo Google Assistant. Tyto technologie už dnes poslouchají naše příkazy, a tak není nepravděpodobné, že se naslouchací funkce využívají i k jiným účelům.

Odezva na tuto zprávu byla rychlá a jednoznačná. Poté, co se informace o „Active Listening“ dostala na veřejnost, Google okamžitě vyřadil CMG ze svého partnerského programu. Společnost Meta, která spravuje Facebook a Instagram, přiznala, že s CMG spolupracuje, ale zároveň se distancovala od využívání služby Active Listening. Meta opakovaně prohlašuje, že mikrofony telefonů k cílení reklam nevyužívá. Společnost navíc uvedla, že prověří, zda CMG neporušuje jejich podmínky spolupráce, a zdůraznila, že tento druh naslouchání není v jejich praxi tolerován.

Ani Amazon, další technologický gigant zmíněný v dokumentech CMG, nezůstal zticha. Společnost veřejně popřela jakoukoli spolupráci s CMG na této službě a uvedla, že nemá v plánu implementovat takové praktiky.

Téma sledování a využívání osobních dat je stále živější a závažnější, zejména s nástupem nových technologií. Chytrá zařízení, která dnes využíváme ke komunikaci, navigaci, zábavě a dalším činnostem, mohou potenciálně shromažďovat daleko více informací, než si uvědomujeme. Většina chytrých telefonů, tabletů a dalších zařízení je vybavena mikrofony a kamerami, které jsou schopné naslouchat našim příkazům, ale zároveň se mohou využívat i k dalším účelům.

Ještě zajímavější je, že tyto technologie se mohou rozšířit i mimo telefony a další běžná zařízení. Automobilka Ford například nedávno patentovala technologii, která by mohla využívat odposlech v chytrých autech k cílení reklamy. Tento systém, nazvaný „In-Vehicle Advertisement Presentation System“, by byl schopen analyzovat konverzace pasažérů a podle toho zobrazovat personalizované reklamy na displeji vozidla. Systém by mohl například rozpoznat, kam mají pasažéři namířeno, a podle toho jim nabídnout reklamy na restaurace nebo hotely v cílové destinaci.

Všechny tyto technologie samozřejmě vyvolávají otázky ohledně legálnosti a etiky takového sledování. Společnost CMG se v minulosti na svém blogu pokusila tyto obavy rozptýlit, když vysvětlila, že mnoho uživatelů si nevědomky odsouhlasí „naslouchací“ funkce při stahování nových aplikací nebo při aktualizacích svých zařízení. Často je tato povolení uvedena v dlouhých a složitých smlouvách, které většina z nás nečte.

Na konci dne ale zůstává otázka: Kolik z našich soukromých rozhovorů je skutečně soukromých? A kde je hranice mezi legálním sledováním a nepřípustným narušením našeho soukromí? Jak se technologie vyvíjejí, je pravděpodobné, že se tyto otázky stanou čím dál naléhavějšími.

Zdroj foto: www.pexels.com