Skotsko, Wales a Severní Irsko se spojují. Londýn čeká nový politický tlak

Spojené království čeká další významná debata o jeho budoucnosti. Politické vedení Skotska, Walesu a Severního Irska se chystá spojit síly a společně prosazovat větší pravomoci jednotlivých zemí včetně možnosti rozhodnout o jejich ústavním uspořádání. V Cardiffu se mají jejich představitelé sejít k jednání, jehož součástí má být také dohoda o společném postupu.

Schůzka přichází v době, kdy se znovu otevírá otázka skotské nezávislosti, budoucnosti Severního Irska i postavení Walesu v rámci Spojeného království.

Poprvé mají všechny tři země pro-nezávislostní vedení

Význam současné situace spočívá především v politickém rozložení sil. Ve Skotsku stojí v čele vlády John Swinney ze Skotské národní strany SNP, Wales vede Rhun ap Iorwerth z Plaid Cymru a v Severním Irsku je první ministryní Michelle O’Neillová ze Sinn Féin.

Všechny tři politické strany prosazují výraznější samostatnost svých zemí. Podle Swinneyho jde o zásadní změnu, protože poprvé jsou ve všech třech částech Spojeného království s vlastními institucemi u moci politici podporující ústavní změny a právo na sebeurčení.

Představitelé se proto chtějí domluvit na koordinovaném postupu. Připravovaná dohoda se má týkat nejen ústavních otázek, ale také ekonomiky, energetiky, mezinárodní spolupráce a vztahů s Evropou.

Na stole jsou nová referenda

Jedním z nejcitlivějších bodů je požadavek na možnost konání budoucích referend o nezávislosti. Skotsko už podobné hlasování zažilo v roce 2014, kdy voliči poměrem 55 ku 45 procentům rozhodli o setrvání v Unii.

Nová snaha ale naráží na právní i politické překážky. Britský parlamentní přehled upozorňuje, že skotský parlament podle rozhodnutí britského Nejvyššího soudu z roku 2022 nemá pravomoc jednostranně vypsat referendum o nezávislosti.

Současný britský premiér Andy Burnham nicméně připustil, že další skotské referendum by mohlo být možné v případě dostatečně jasné podpory veřejnosti. Skotský premiér John Swinney se proto snaží tuto možnost převést z politického prohlášení do konkrétního mechanismu.

Velká Británie čelí novému tlaku

Společný postup Skotska, Walesu a Severního Irska může vytvořit na Londýn výraznější politický tlak. Nejde přitom pouze o otázku okamžitého rozpadu Spojeného království. V první fázi chtějí jednotlivé země především prosadit větší právo rozhodovat o vlastní budoucnosti.

Situaci navíc komplikuje rozdílný pohled Londýna a autonomních vlád na další přenos pravomocí. Britská vláda deklaruje ochotu posilovat decentralizaci, zároveň však není příznivcem dalších referend, která by mohla vést k rozpadu Unie.

Do debaty vstoupil i Donald Trump

Do citlivé otázky se během víkendu vložil také americký prezident Donald Trump. Během návštěvy Irska řekl, že by rád viděl sjednocené Irsko a naznačil, že by podle něj mohlo ke sjednocení dojít už nyní.

Jeho slova okamžitě přitáhla pozornost, protože budoucnost Severního Irska je jednou z nejcitlivějších otázek britské politiky. Podle pravidel vyplývajících z Velkopáteční dohody může být v Severním Irsku vypsáno referendum o sjednocení s Irskem, pokud vznikne dostatečně přesvědčivý náznak, že by většina obyvatel hlasovala pro změnu.

Plánované setkání v Cardiffu tak může představovat důležitý moment pro další vývoj Spojeného království. Neznamená automaticky jeho rozpad, ale ukazuje, že otázka jeho budoucího uspořádání je znovu velmi živá. Pokud budou Skotsko, Wales a Severní Irsko postupovat koordinovaně, může se tlak na Westminster v příštích letech výrazně zvýšit.