Salvador a Bitcoin: experiment s kryptoměnou a jeho výzvy

Odhaduje se, že zásoby této kryptoměny v zemi ztratily 37 % své hodnoty. Vláda udělila společnosti Bitfinix – pokutované v USA – první licenci pro digitální aktiva, jako jsou akcie a dluhopisy. Před dvěma lety Salvador ohromil svět tím, že se stal první zemí, kde se bitcoin stal oficiální měnou. Do středoamerického státu s 6,3 milionu obyvatel, známého svými plážemi a diasporou ve Spojených státech, se vydali novináři z celého světa, aby zdokumentovali novou měnovou realitu. Sedmé září 2021, kdy vstoupil v platnost nový zákon o kryptoměnách, bylo netypickým okamžikem, kdy malá země na krátkou dobu upoutala pozornost celého světa.

Zájem opadl, ale experiment pokračuje. Je lákavé klasifikovat zákon o bitcoinech – název legislativního projektu, který z digitálního aktiva učinil legální platidlo – jako úspěch nebo neúspěch. Ale v Salvadoru prezidenta Nayiba Bukeleho není nic tak jednoduché. Rozhodnutí země učinit z bitcoinu oficiální měnu je obtížné analyzovat, protože se jedná o neprůhledný experiment s několika různými cíli: finanční inkluze, příjmy do státní pokladny a budování reputace prezidenta.

Experiment začal několika nákupy bitcoinů vládou Bukele. Přesné množství bitcoinů, které má Salvador ve svých mezinárodních rezervách, není známo, protože vláda nevede veřejnou evidenci. Nejblíže k oznámení o nákupu mají krátké příspěvky Bukeleho na sociálních sítích. Webová stránka nayibtracker.com vede vlastní účet a odhaduje, že Salvador ztratil 37 % hodnoty svých investic do bitcoinu, a to od roku 2021, kdy tato kryptoměna začala klesat. To je ekvivalent 45 milionů dolarů. Odhaduje se, že Salvador má v současnosti bitcoiny v hodnotě 76,5 milionu dolarů. Jak už to ve světě kryptoměn často bývá, na webových stránkách nejsou uvedeny informace o vlastnících bitcoinů ani o tom, kdo aktiva spravuje.
Při představování měny obyvatelstvu se počítalo s tím, že se bude používat při všech typech transakcí: od nákupu pouličního jídla až po nemovitost. S tímto cílem vláda otevřela digitální peněženku s názvem Chivo a každému občanovi dala ekvivalent 30 dolarů v bitcoinech. Stovky účtů Chivo však byly hacknuty a peníze byly ukradeny spolu s identitou majitele účtu.

To možná mnohé v Salvadoru vyděsilo. Jednou z výhod kryptoměn je rychlost, s jakou lze posílat peněžní převody ze zahraničí – tuto výhodu propagovala salvadorská vláda. Podle nejnovějších údajů centrální banky však bylo letos prostřednictvím digitálních peněženek využívajících kryptoměny převedeno zatím jen 1,3 % remitencí. Pro srovnání, podle specializované firmy Chainalysis jsou 4 % remitencí zaslaných do Mexika realizována prostřednictvím kryptoměn.

Minulý týden se na sociálních sítích postarala o rozruch firma Ark Invest, která se zabývá investičním výzkumem, když zveřejnila zprávu, podle níž přijetí bitcoinů v Argentině překonalo přijetí bitcoinů v Salvadoru. „Občané Salvadoru pochopitelně dávají přednost transakcím v amerických dolarech, které se v Salvadoru staly zákonným platidlem v roce 2001 a ochránily kupní sílu před inflací a devalvacemi, které zpustošily ostatní země v regionu,“ uvedl ve zprávě podepsané analytikem Davidem Puellem. „Naproti tomu cena bitcoinu byla poměrně volatilní tváří v tvář rostoucím bolestem, protože se snaží vyvinout v peněžní systém se zvýšenou likviditou a globálním přijetím.“

„Tato zpráva dává velký smysl,“ říká Mónica Taher, viceprezidentka společnosti RocketFuel, která se zabývá globálním zpracováním kryptoměn. Taherová byla až do října ředitelkou pro technologie a inovace v bukeleské vládní agentuře na podporu podnikání InvestSV. Kromě rozdílu ve velikosti mezi Argentinou a Salvadorem se v Argentině již nejméně dvě desetiletí organicky rozvíjí klastr technologických společností, které dnes patří ke špičce v oboru, vysvětluje Taherová.

Během svého působení ve vládě měla na starosti získávání a vedení společností, které měly zájem působit v Salvadoru. „Přišla lavina společností – nevěděli jsme, co si se všemi počít,“ vzpomíná bývalá úřednice. „Všichni byli nadšení, zejména první rok, a bylo velmi příjemné sledovat jakousi obrácenou migraci: do Spojených států se nestěhovali Salvadorci, ale nyní cizinci ze všech zemí světa, které tam byly, kteří se rozhodli přestěhovat.“

Když Středoafrická republika viděla zájem salvadorských firem, oznámila v dubnu 2022, že bitcoin a další kryptoměny učiní zákonným platidlem. Jejich experiment se však nezdařil a o necelý rok později Kongres legislativu zrušil.

„Cílem používání bitcoinů v Salvadoru je podle mě zvýšit ekonomickou svobodu lidí, aby neexistovali žádní zprostředkovatelé, a v rámci toho umožnit ženám kontrolovat své vlastní finance,“ řekl Taher. Ale „pokud nebude existovat důsledný vzdělávací proces, bude masové přijetí v zemi trvat dlouho,“ varovala.

Před několika měsíci udělila vláda v Bukele společnosti Bitfinix – založené v Hongkongu v roce 2012 – první licenci v zemi pro digitální aktiva, jako jsou akcie a dluhopisy. Bitfinix a její sesterská společnost Thether musely v únoru 2021 ukončit činnost v New Yorku, když newyorská generální prokuratura prohlásila, že „lehkomyslně a nezákonně kryly“ ztráty ve výši 850 milionů dolarů. O několik měsíců později americké regulační orgány uložily společnosti Tether Holdings pokutu ve výši 41 milionů dolarů za nepravdivá nebo zavádějící prohlášení, když tvrdila, že její token je stablecoin, jehož hodnota je navázána na fiat měnu.

Přechod na bitcoin byl pro Salvador nepopiratelným úspěchem, říká Andrés Engler, novinář specializující se na kryptoměny a bývalý redaktor pro Latinskou Ameriku kryptografického webu Coindesk. „Z hlediska tisku se díky tomu Bukele dostala na titulní stránky novin,“ řekl. „To je nesporné. Pokud jde o kryptografický průmysl, Salvador je dnes silnou figurou. Když se kohokoli z oboru zeptáte na Salvador, pozná ho a pravděpodobně hned jmenuje Bukele. Z tohoto pohledu se zdá, že to bylo účinné.“

Zdroj, foto: elpais.com, pixabay.com