Pracovní doba podle zaměstnance: Krok k vyšší efektivitě, nebo k napětí na pracovišti?

Senát schválil novelu zákoníku práce, která zavádí možnost větší časové flexibility – zaměstnanci by mohli za určitých podmínek pracovat podle vlastního rozvrhu. Pokud prezident zákon podepíše, změna by mohla vstoupit v platnost už v červnu 2025.

Honza Vašík, výkonný ředitel kreativní agentury Fairy Tailors, vnímá novelu pozitivně. Podle něj flexibilita vede k větší spokojenosti a loajalitě zaměstnanců. Upozorňuje však, že v některých oborech, jako je například výroba ve směnném provozu, flexibilita pracovního času není reálně možná. V oborech jako je marketing nebo IT je však podle něj takový přístup běžný už dnes.

Ve Fairy Tailors je flexibilita již součástí firemní kultury. Kreativní práce si podle Vašíka žádá volnost a svobodu, nikoliv pevně daný režim. Zároveň však dodává, že s touto svobodou musí jít ruku v ruce vysoká osobní odpovědnost, a to nemusí vyhovovat každému.

Co se týče odměňování, agentura spíše než hodinovou mzdu využívá úkolové hodnocení, což flexibilitu ještě více podporuje. Honza Vašík ale zároveň upozorňuje na riziko závisti mezi zaměstnanci – rozdílné podmínky mohou vést ke konfliktům. Klíčem podle něj je transparentní komunikace a spravedlivý systém benefitů i odměn.

Riziko ztráty konkurenční výhody

Podobně flexibilní prostředí už dlouhodobě funguje v digitální agentuře myTimi, kterou vede Jan Skovajsa. I když firma podporuje práci odkudkoliv a kdykoliv, považuje novou úpravu zákona za potenciální riziko – zejména proto, že ztratí svou výjimečnost v očích zaměstnanců.

Skovajsa upozorňuje, že ne všechny firmy mají systém řízení nastavený tak, aby s volností dokázaly pracovat. Pokud zaměstnavatel nemá dobře nastavené procesy, může ho zavedení flexibilní pracovní doby připravit o výsledky i týmovou soudržnost. V jejich firmě je však mzda navázaná na výkony, a tak se výplaty mění jen tehdy, pokud klesnou výsledky. Zaměstnanci podle něj flexibilitu vítají a většinou ji využívají zodpovědně.

Největším rizikem jsou neshody uvnitř týmů

Michal Bočan z aplikace Podpisovna vnímá změnu jako spíše formální. Ve firmách, kde už flexibilita částečně funguje, novela přinese hlavně právní ukotvení existujících dohod. Rizikem však podle něj může být očekávání zaměstnanců, že na flexibilní pracovní dobu má každý automaticky nárok – bez ohledu na potřeby firmy.

Bočan zároveň varuje před možným rozdělením kolektivu. Pokud bude mít flexibilní režim jen část pracovníků, může se objevit pocit nespravedlnosti. Klíčem je proto opět jasná dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, která bude respektovat potřeby obou stran.

Spíše evoluce než revoluce

Tomáš Vacek z agentury Contexto připomíná, že novela zákoníku práce nenutí firmy k ničemu automaticky – vše závisí na oboustranné dohodě. Podle něj nejde o zásadní přelom, ale spíše o přirozený vývoj, protože pracovní flexibilita už v řadě profesí existuje. Zákonná úprava ale může posílit postavení zaměstnanců a potvrdit jejich práva.

V agentuře Contexto se pracovní doba i nyní často řeší individuálně a řada úkolů je odměňována výsledkově, nikoli podle odpracovaných hodin. Problém však může nastat, pokud by zaměstnavatel přistupoval k různým zaměstnancům rozdílně bez jasných pravidel – to by mohlo vést až k šikaně. Vacek proto doporučuje zavedení konkrétních, předem definovaných pravidel a ukazatelů (KPI), které budou jasně komunikovány už při nástupu do firmy.

Zdroj foto: www.pexels.com