Podvodníci vysáli firemní účet dvakrát. Banka neodhalila falešné plné moci ani napodruhé

V posledních měsících se objevil případ, který ukazuje, jak snadno lze zneužít systém ověřování pověření u bank. Jeden podnikatel přišel o téměř 2,5 milionu korun ze svého firemního účtu – a to hned dvakrát, během jediného měsíce. Přitom pachatelé použili falešné plné moci a na pobočce banky získali právo him manipulovat s účtem, přičemž provozovatel firmy o tom nebyl předem informován.

Majitelem postižené firmy je Volodymyr, který vede českou dopravní společnost. Útočníci předložili na pobočce dokumenty, které měly vypadat jako opatrovnická plná moc – jejich ověřovací doložka byla téměř totožná s jedním dřívějším originálem, který je navíc veřejně dostupný. Navzdory tomu banka přiznala novému disponentovi přístup k účtu a umožnila výběry v hotovosti i bezhotovostní převody.

Poprvé zmizelo z účtu přibližně 1,5 milionu korun. Muž tvrdí, že o události vůbec nevěděl – žádné upozornění na změnu zmocnění mu neposlali, ani o tom, že by došlo k převodu peněz. Když si šel ověřit stav účtu, zjistil, že jeho finanční prostředky byly už pryč. Poté, co podal trestní oznámení a reklamaci, doufal, že je systém ochránil a k opakování situace už nemůže dojít.

Opakování ale přišlo – přesně o měsíc později byl účet firmy opět zasažen. Dalších téměř milion korun opět odešlo na cizí účty poté, co byl opět vznesen falešný dokument „plné moci“. Obviněný muž tvrdí, že tentokrát žádný z bankéřů neidentifikoval, kdo přesně zmocněncem je, a opět nedošlo k žádné vnější kontrole ani notifikaci.

Podnikatel se cítí zraněn a zklamán přístupem banky, která podle něj neprojevila dostatek opatrnosti. Ze své strany podal další trestní oznámení a žádá náhradu škody. Situace navíc eskalovala – v obchodním rejstříku byla provedena změna vedení firmy, aniž by o tom věděl. Na dokumentu přitom figuruje cizí osoba se jménem shodným s údaji z falešné plné moci.

Zástupci banky přiznávají, že v těchto případech existují znaky podvodu. Informují, že dbají na právní ochranu a zváží trestní oznámení. Zároveň ale zdůrazňují, že neexistuje povinnost automaticky upozornit majitele účtu, pokud jiná osoba získá právo disponovat s penězi na základě plné moci. To má být podle banky naprosto běžná situace vyplývající ze smluvních podmínek.

V dané kauze se tak otevírá důležité téma – zda bankovní instituce dělají dost pro ověření pravosti předkládaných dokumentů a zda by měla existovat povinnost včas informovat klienta o změnách v oprávnění manipulovat s jeho účtem. Případ vyvolává otázky o zodpovědnosti, ochraně klientů a nutnosti modernizace procesů ověřování zmocnění v českých bankách.

Zdroj foto: www.pexels.com