Petr Jeník: Nemůžete jen snít, musíte makat

Petr Jeník: Nemůžete jen snít, musíte makat

K dnešnímu rozhovoru jsme si pozvali poměrně kontroverzní osobnost Petra Jeníka, kterého můžete znát, jako zarputilého kritika Milionového impéria Davida Kirše nebo provozovatele webu Leaguespy.com. Nejen o tom, vám však poví více přímo on sám a navrh prozradí i něco z osobního života. Četba atraktivního materiálu zaručena – tak na co ještě čekáte?

Ahoj Petře, v první řadě bych ti chtěl poděkovat za ochotu k rozhovoru pro náš server Objevit.cz. Přesto, že ve vodách českého internetu jsi poměrně známou osobností – působil jsi jako redaktor, pak jsi začal podnikat, rozjel jsi několik projektů, z nichž nejznámější je asi Leaguespy.com. Mnozí tě mají zafixovaného jako zarytého odpůrce Davida Kirše a neúnavného bojovníka proti infopodnikání. Určitě však existuje spousta lidí, kteří o tobě nikdy ani neslyšeli. Mohl by ses proto stručně (ale klidně i dalekosáhle) představit? Kolik je ti let, zda máš nějakou družku 🙂, určitě můžeš prozradit i něco ze své (temné) historie, jaké profese jsi vykonával, co děláš teď, jak ses dostal k podnikání na internetu?

Tak jen v rychlosti. Je mi 33 let. Ženatý, dvě děti. Oba kluci. Nejsem ani tak odpůrcem Davida Kirše, ale toho, co předvádí v poslední době. Naopak o něm jsem mockrát napsal, že je to velmi schopný člověk. Jen se mi naprosto hnusí to, jak překroutil „infopodnikání“.

On z toho udělal byznys se vzdušnými zámky. Lidem slibuje nesplnitelné a na ty jeho řeči se chytají zoufalci, kteří čekají na nějaký zázrak. A inspiruje se jím spousta dalších lidí, kteří prodávají další „návody na štěstí“ dalším zoufalcům. Tohle není prodej informací. Tohle je jen oblbování lidí.

Zmínil jsi LeagueSpy.com – to je skutečné infopodnikání. Tedy prodej informací. Nejsou zabalené do žádného pozlátka. Neprodáváme návody na štěstí. Prodáváme prostě jen informace lidem, kteří je chtějí, kteří vědí, co kupují a kteří s těmi informacemi umějí naložit. Jsou to sázkaři, bookmakeři, novináři, blogeři… a to z celého světa.

K podnikání na internetu jsem se dostal tak, že jsem po odchodu ze zaměstnání hledal další uplatnění. Pracoval jsem dva roky jako redaktor Českolipského deníku a napadlo mě proto udělat zpravodajský portál zaměřený na kriminalitu v regionech.

Za běhu jsem se naučil programovat, vytvořil portál na vlastním velmi jednoduchém redakčním systému, začal s propagací a ono to celkem fungovalo. Všechno jsem se učil sám a za ostrého provozu. Vytvořil jsem desítky menších webů, které jsem chvíli provozoval a následně prodal.

Pak jsem vytvořil TipForum.cz – sázení mám jako koníčka. Nedělal jsem to pro peníze. A ono se pak ukázalo, že to co člověk dělá rád, tak se tak nějak „samo“ stane úspěšnějším. TipForum se brzy stalo komerčně nejúspěšnějším projektem, který mě sám o sobě uživil a vlastně do teď z něj mám relativně slušný příjem.

A od TipFóra už byl jen krůček k vytvoření LeagueSpy.

Údajně jsi pracoval, jako redaktor? Kde to bylo a v čem pro tebe byla tahle práce zajímavá? Odnesl sis tehdy nějakou zkušenost, kterou uplatňuješ dodnes?

Ano – jak jsem zmínil výše, tak jsem pracoval dva roky na plný úvazek jako redaktor Českolipského deníku. A ano – odnesl jsem si hodně zkušeností. Naučil jsem se psát tak, aby to lidé četli. A naučil jsem se vyhledávat témata. To je na práci kteréhokoli písálka to nejdůležitější.

Vybavíš si svůj úplně první článek na internetu? O čem byl? Proč jsi ho vůbec publikoval?

To už si bohužel nevybavím. Psát jsem na internetu ale začal proto, že mi psaní chybělo. Dělat redaktora mě opravdu moc bavilo. Jen to prostě není práce pro chlapa od rodiny. Dělat šest dní v týdnu za patnáctku hrubého, to prostě nejde. Kdyby to tehdy bylo lépe placené, asi bych u toho zůstal.

Jaký redaktorský výtvor považuješ za svůj masterpiece a jaký článek z tvého pera byl podle tebe největší propadák, kdy jsi dostal „zdrba“ od šéfa? Vzpomeneš si?

Bylo toho dost, co jsem psal a co mělo mezi lidmi úspěch. Pravidelně moje články (témata) přebíraly celostátní deníky i televize a to mě prostě těšilo. Nějakého „zdrba“ od šéfa si ani moc nevybavím, ale vybavuji si jeden článeček. Mělo to pět řádků. A na těch pět řádků nikdy nezapomenu a do teď mě hrozně mrzí, že jsem je napsal.

Šlo o úmrtí. Nešťastnou událost. A já vůl na základě neověřených informací od policajtů napsal, že šlo o sebevraždu, kdy po sobě mladá paní nechala dvě malé děti. A navíc jsem po tom zjistil, že jsem tu holku znal.

Chodil jsem s ní jak na základku, tak na střední školu. A byla to super holka. Do teď mě kvůli tomu trápí svědomí i přesto, že jsem si to s jejím druhem vyříkal a on mi odpustil. Štve mě to. Jsem vůl a nikdy bych tohle už nezopakoval.

Jak dlouho jsi jako redaktor pracoval? A proč ses následně rozhodl odejít? Bylo něco, co ti tehdy hodně vadilo?

Jako redaktor dva roky a důvodem k odchodu byly hlavně peníze. I když velkou roli hrály i moje vztahy s vedením. Nejsem úplně týmovým hráčem. Lépe řečeno nejsem vůbec týmový hráč. A jak není něco po mém, tak jsem z toho na nervy.

Navíc jsem nebyl moc oblíbený ani v kolektivu. Dělal jsem spoustu věcí nad rámec povinností a hlavní vedení vidělo, že to jde a to co jsem dělal navíc já, pak vyžadovali i od ostatních. Třeba sportovní redaktoři mě nenáviděli.

Chodil jsem ve svém volném čase na hokeje a fotbaly a točil tam videa. To nikdo přede mnou v Denících nedělal. Ale lidem se to líbilo a tak z toho udělali pro sporťáky povinnost. A oni místo aby seděli doma, museli o víkendech lítat po sportovištích.

Kam jsi zavítal pak? Vrhnul ses vzápětí hned na podnikání?

Tak tak. Hned jsem se vrhnul do podnikání. Byl to celkem risk. Živil jsem rodinu a zrovna jsme se stěhovali do baráku a jen samotnou hypotéku jsme měli větší, než je průměrný český plat. A já byl v tu chvíli vlastně bez práce. A manželka na mateřské. Prostě totální nerozum. Ale vyšlo to.

Co tě přivedlo na myšlenku začít podnikat? Čím jsi začínal? Respektive jak sis vydělal své první peníze z podnikání? Jaký vlastní projekt ti pomohl vydělat první větší peníze?

Byl to web krimidoma.cz. Nešlo ale o žádné velké peníze. Ze začátku jsem i hodně psal na zakázku, abych nás uživil. Denně třeba i deset článků. Hlavně takové ty „SEO bláboly o ničem“. Dělal jsem malé weby, rozjel je a prodal. A tak pořád dokola až přišlo TipForum a následně LeagueSpy.

Čím se aktuálně zabýváš resp. jak se teď živíš? Slyšel jsem, že se věnuješ teď primárně Leaguespy.com.  Mohl bys popsat vaše začátky?

Ano. Aktuálně je to LeagueSpy a vypadá to, že ještě hodně dlouho bude. Začátky byly těžký. Hodně těžký. Začalo to tak, že mě oslovil můj současný kolega. Věděl, že umím programovat, věděl, že mě zajímá sázení a věděl, že mám nějakou tu pětku na rozjezd.

Nápad se mi líbil a šel jsem do toho. Spousta lidí mě od toho odrazovala s tím, že nikdo nebude informace kupovat, protože všechny jsou vlastně na internetu zdarma. Ignorovat tyhle rádce se ale ukázalo jako moje nejlepší rozhodnutí v podnikatelském životě. Měli sice pravdu, ale jen co se Čech týká. Ve světě je to prostě jiný. A my se zaměřujeme především na zahraniční zákazníky. (servis je kompletně v 19 jazycích)

Na čem tento projekt vydělává, jaký obrat daný projekt generuje, kolik lidí se na něm podílí a jaké je vaše vize, kam se chcete posunout za pár let?

Princip je vcelku jednoduchý. Zákazníci si předplácejí přístup na web. Co se obratů týká, tak tuhle informaci si nechám pro sebe. Co se lidí týká, tak to je celkem divočina. Aktuálně je to něco přes 30 lidí z celého světa. Docela hukot to ukočírovat hlavně proto, že země je kulatá a my když tady spíme, tak Brazilec, Číňan, Američan či Korejec by si hrozně chtěli povídat. Naštěstí pro mě „kavalerii“ řeší kolega a on je na rozdíl ode mě noční pták.

Žádné velké vize nemáme. Jen zlepšujeme servis. Staráme se o zákazníky a o naše editory. Přidáváme nové funkce, nový obsah…. A ono to funguje. Vize máme jen, co se výše tržeb týká. Chceme výš a výš. A musím říci, že se to daří.

Dočetl jsem se, že v poslední době již neděláš byznys jen na území ČR, ale expandujete se svými službami i do zahraničí? Můžeš nám o tom říci více?

Jak jsem psal, LeagueSpy je v 19 jazycích. Zákazníky máme opravdu z celého světa. Rozhodně nejzajímavější je ale Asie. Konkrétně Jižní Korea, Japonsko, Hong Kong, Vietnam, Thajsko…. Tyhle národy mají obrovskou jazykovou bariéru. Informace v jejich jazycích jsou horkým zbožím. A tak za ně rádi zaplatí. A my jim je dáváme.

Co považuješ za svůj největší dosavadní úspěch?

Z byznysu jednoznačně LeagueSpy. Jinak ale pochopitelně rodina. Bydlím v domě svých snů, a když vidím své okolí, tak můžu celkem jasně říct, že se mám líp než většina lidí, co znám. Jsem opravdu spokojený. A to považuji za opravdu největší úspěch svého života.

Všimnul jsem si, že máš také blog owww.cz. Proč sis založil vlastní blog, kolik lidí jej aktuálně navštěvuje a jak jsi spokojen s jeho provozem? Splnil blog tvá očekávání a pokud ano, tak jaká byla?

Chybělo mi psaní. Asi jsem tak trochu exhibicionista (asi trochu víc) a jsem rád, že lidi čtou to, co píšu. A ano, splnilo to mé očekávání. Lépe řečeno předčilo. Nějak se mi podařilo, že ty moje kecy čte čím dál víc lidí. A hlavně jsem nečekal takový raketový start. Během jediného měsíce od založení blogu četlo ty mé bláboly pravidelně několik stovek lidí. Teď už to jde do tisíců. Mám z toho radost.

Mnohdy se ti podaří píchnout skutečně do vosího hnízda. Posledně se ti podařilo poštvat si proti sobě policii, kdy jsi snad dokonce musel zaplatit nějakou pokutu za to, že jsi odprezentoval nepravdivé informace. Mohl bys k tomu něco více napsat?

Nešlo o nepravdivé informace. Šlo o „urážku na cti“. Jen jsem se prostě jednou rozčílil a napsal článek s titulkem „Novinky.cz jsem hnůj plný hoven z huby šéfa městské policie“ a v tom článku jsem ho ještě párkrát počastoval nevybíravými výrazy.bOn to dal k přestupkovému řízení a já dostal pokutu tisíc korun (+ další tisíc poplatek za správní řízení).

Že si z toho prd dělám, ale pochopil záhy, když jsem se zeptal, jestli neexistuje nějaká permanentka na tyhle urážky, že bych si pár dalších „blbů, idiotů a kreténů“ rád předplatil v rámci jednoho správního řízení. Prý to ale nejde 🙂

Co se ti vybaví, jako první pod jménem David Kirš?

Schopný člověk, který ovšem vydělává na zoufalosti jiných lidí tím, že jim prodává vyprávění o jejich snech.

To, co si myslíš o Davidovi Kiršovi, se dá celkem lehce zjistit, třeba tady. Ovšem, proč sis vybral právě jeho? Nenašlo by se obdobných případů více? Pokud ano – proč nemají rovněž tvou pozornost? Proč tedy zrovna on?

Ostatní jsou joudové, kteří Kiršovi nesahají ani po kotníky. On je opravdu schopný. Má znalosti a prostředky k tomu, aby to svoje „infopodnikání“ rozjel do zrůdných rozměrů. Oblbuje tisíce lidí a spousta z nich ho pak následuje.

Dle tvého blogu jsi nedávno obdržel dopis od Kiršovi advokátky, takže bude ještě sranda? Co přesně si od budoucího dění slibuješ nebo jak si ho představuješ?

Kirš mi psal hned na začátku, kdy jsem o něm začal psát. Také vyhrožoval soudem. Nic z toho ale nebylo. Jen byl krapátek vykulenej z toho, že se objevilo i něco jiného o něm, než oslavný článek napěchovaný affiliate odkazy.

Nemyslím si, že žalobu nebo trestní oznámení podá. Uškodil by tím spíše sobě. Ale to je jeho boj. Pokud nějaké další kroky podnikne (zatím o žádných nevím), rád do toho půjdu.

Také si ráno tleskáte s manželkou před zrcadlem a říkáte si navzájem „Milujemsa“ a „Jsi víťaz“, „Jsi super“ nebo „Jsi jedinečný“?

Manželce pravidelně říkám, že jí miluju. Když se vrátí od kadeřnice a stojí před zrcadlem, tak jí řeknu, že je to super. (i když často změnu ani nevidím 🙂 ).

Nemáš pocit, že si tímto negativním postojem vůči jednomu z největších nejúspěšnějších podnikatelů pod sluncem prokazuješ tak trochu medvědí službu? A sice, že ti to žere čas, musíš řešit žaloby a nic ti to nepřináší?

Je to prostě takový můj koníček :). Někdo hraje fotbal, já si píšu. Ne vše, co člověk dělá, tak dělá pro peníze.

Jaký byl vlastně důvod, a nebo hlavní příčina, že jsi začal psát právě o Kiršovi? Čeho jsi chtěl docílit?

Ničeho jsem docílit nechtěl. Jen prostě píšu a říkám svoje názory. A Milionové imperium prostě tehdy frčelo. Každý psal pochvalné články prošpikované affil odkazy a tak jsem se k tomu jen vyjádřil na blogu. Nic víc.

Co bys dělal, kdyby ses náhodou ocitl ve výtahu s Davidem? A náhodou měl na rukou boxerské rukavice?

Řekl bych mu od plic, co si o celém tom jeho byznysu myslím. Asi bych byl dost vulgární a hlasitý. Ale k nějakému útoku by nedošlo.

Máš nějaký vzor? Někoho kdo tě inspiruje či případně někdo, ke komu vzhlížíš? A pokud ano, není to náhodou David 🙂?

Je to divný, ale vzory opravdu žádné nemám. Nejsem z těch, kdo k někomu takto vzhlíží. Rád si přečtu životní příběhy úspěšných lidí. Sleduji kdo, co dělá a nechávám se inspirovat, ale tak nějak s rozumem. Beru si od každého něco. I od Kirše 🙂

Co tě v životě ovlivnilo či poznamenalo nejvíc? Mohl bys popsat ony milníky, které podle tebe nejvíce ovlivnily to, že jsi tam, kde teď jsi?

Ten zmiňovaný přechod ze zaměstnance na začínajícího online podnikatele. To byl můj největší pracovní milník v mém životě.

Jednu dobu jsi vystupoval na Webtrhu pod přezdívkou Malý Jarda. Jak tato přezdívka vznikla a proč sis ji pak změnil na své, řekněme si to rovnou, celkem nezajímavé civilní jméno 🙂?

Kdysi jsem měl takový svůj video blog, kde jsem svoje názory říkal na videu, ale nebyl jsem tam já, ale loutka střapatého kluka „Malýho Jardy“, kterém jsem jen propůjčil svůj hlas. Celkem to fungovalo, ale přestalo mě to bavit. Dlouho jsem pod touto přezdívkou vystupoval, ale pak přišel čas dát tam svoje jméno. To že není zajímavé, to nějak neovlivním a je mi to hlavně celkem fuk.

Jaký je tvůj názor na Webtrh? Je podle tebe toto fórum přínosem pro podnikatele? Co ti na Webtrhu vadí? Jaký máš názor na provozovatele Webtrhu Martina Schlemmera?

Je to takový inkubátor pro online podnikatele. Na rozjezd super. Skutečný online byznys ale začíná tam, kde webtrh končí. Martina Schlemmera osobně neznám. Líbí se mi, jakým směrem Webtrh vede. Vím z vlastní zkušenosti, že provozovat diskusní fórum je hodně náročný. Nikdy se nezavděčíte všem. Jakékoli rozhodnutí, jakákoli změna, jakékoli vylepšení….

Vše se prakticky ihned setká s obrovskou vlnou nevole. Čtete o sobě že jste diktátor, censor, myslíte si, že vše znáte nejlépe…. Je to tak vždy. A je třeba se tomu nějak postavit. Občas někoho zabanovat, pohrozit apod. A on to dělá s ledovým klidem.

Jaké je tvé oblíbené jídlo? Baví tě vařit (třeba lidi nebo infopodnikatele zaživa)?

Cokoli, co se sýrů týká. Mám je fakt rád. A mám moc rád McDonalds 🙂

Máš čas na hraní počítačových her? Jaký je tvůj vztah k počítačovým hrám? Hrál si někdy pravidelně? Utkvěla ti nějaká hra výrazným způsobem v paměti?

Teď nehraju vůbec. Už několik let. Ale hrával jsem docela dost. Warcraft, Starcraft a jiné realtime strategie. (Petr Jeník ví, co je kvalita! pozn. redaktora)

Petře, máš děti? Pokud ano, máš na ně čas? Upřednostňuješ podnikání a nebo spíše rodinu? A teď si dej pozor, co odpovíš, protože pokud nebude na prvním místě rodina, doma to asi pěkně slízneš…

Mám. Dva kluky. Pracuju z domova a mám tak na ně času dost. Věnuji se jim, co to jen jde. Totéž manželka. Někdy toho času je méně, ale pak se to snažím vynahradit.

Mohl bys nám prozradit, co má pro tebe největší hodnotu? Co zaujímá v žebříčku hodnot první místo?

Rodina.

Petře, taková obligátní otázka – umíš plavat? Ne, že bychom to potřebovali vědět, ale Michala Kolesu (jeden z našich redaktorů) to hrozně zajímá…

Umím 🙂

Jak vypadá tvůj běžný pracovní den? A jak se liší od toho nepracovního?

Vidím i hned další otázku. Takže odpověď spojím v jednu. Nerozlišuju mezi pracovním a nepracovním dnem. Pracuju, když chci a když nechci, tak nepracuju. Každý den je jiný. Na tohle odpovědět opravdu neumím. Když mě chytne múza, tak makám 16 hodin denně. Když se mi zrovna nechce, nedělám celý den nic. A je jedno, jestli je úterý nebo neděle. Před rokem jsem navíc začal hrát kuželky a doteď mě to fakt hodně baví.

Mohl bys nám prozradit nějakou zábavnou historku? Ať už z podnikání či běžného života. Možná tu nejvtipnější, na kterou si zrovna vzpomeneš. Nějakou mimo Davida Kirše, o něm už jsme řekli dost :).

Spíš vám dám jednu radu ze života. Ajťákům se bude určitě hodit: Před operací hemoroidů musíte mít vyholenou prdel. Ale v žádném případě k tomu nepoužívejte mentolovou pěnu na holení. Fakt to pálí.

Udělal jsi v podnikání nějakou chybu, které lituješ?

Nelituju ničeho. Chyb jsem ale udělal spoustu. Stáli mě i dost peněz. Ale chybami se člověk učí.

Petře, považuješ sám sebe za čestného člověka a podnikatele? Jsi ten typ, který vše řádně daní a nehledá účetní kličky? A nebo razíš spíše cestu, co je doma, to se počítá. Chápu, pokud nechceš odpovědět, slibuju, že berňáku tě neudáme, když nám pošleš 50 000 Kč v neoznačených bankovkách…

Čestný jsem. Ale účetní kličky hledám :). Na tom není nic nečestného. Když existuje možnost legálně ušetřit, tak proč toho nevyužít.

A je něco, co Petr Jeník udělal ve svém životě špatně a chtěl by to napravit?

Není toho moc. Ale třeba výše zmiňovaný článeček mě hodně trápí. Rád bych to napravil, ale čas vrátit nejde.

 Co by o tobě řekli tví nejbližší? Jak by popsali Petra Jeníka? A jak bys popsal sám sebe, když by ses měl sám sebe zhodnotit?

Dlouho klidný, ale když něco přeleze určitou mez, tak mám blikanec jak Řepka. Hodně zvýším hlas a nechtěl bych se sám se sebou v tu chvíli potkat. K násilí se neschyluju, ale neznám moc lidí, kteří mě viděli nasranýho a chtěli by to vidět znova v situaci, kdy bych byl nasranej na ně.

Kde se vidíš nebo by ses přinejmenším chtěl vidět, za 10 let?

Dál než jsem teď 🙂

Co budeš dělat, až budeš v důchodu? A bude podle tebe v té době stát vůbec nějaký důchod vyplácet a nebo si myslíš, že už bude vše rozkradené díky nějakým chemikům a státním úředníkům?

Nebudu dělat nic. Spořím si dost peněz, takže pokud se nějakého věku dožiju, budu se mít dobře.

Chtěl by si na závěr něco vzkázat našim čtenářům?

Nemůžete jen snít. Musíte makat.

 

Petře, velmi děkuji za tvůj čas a odpovědi. Ať se daří a mnoho zdaru, jak v osobním životě, tak ve sféře podnikání.

Komentáře

Nahoru