Dnes vyšlo 15 článků

Německá návrhářka Emilie Burfeind vyvinula tenisky s podrážkou z houbového mycelia a pleteným svrškem vyrobeným ze psí srsti

Německá návrhářka Emilie Burfeind vyvinula tenisky s podrážkou z houbového mycelia a pleteným svrškem vyrobeným ze psí srsti

Tenisky Sneature se skládá pouze ze tří obnovitelných materiálů na biologické bázi, což umožňuje, aby byl na konci své životnosti buď rozebrán a recyklován, nebo průmyslově kompostován. Pro srovnání, tradiční tenisky jsou obecně vyrobeny z přibližně osmi až 12 různých komponentů, jako je nylonová tkanina a etylen-vinylacetátová (EVA) pěna – z nichž mnohé jsou na bázi ropy a na skládkách by přežily až 1000 let.

„Kvůli jejich komplikované struktuře a různým materiálům, ze kterých jsou vyrobeny, je téměř nemožné rozebrat a recyklovat běžné tenisky. Chtěla jsem tedy navrhnout tenisku, která bude vyrobena z co nejmenšího počtu komponentů a po použití zůstane biologicky rozložitelná.”

Teniska nemá žádné tkaničky a z velké části se skládá z jedné bezešvé ponožky vyrobené ze psích chlupů, které byly získány od majitelů psů berlínským start-upem Modus Intarsia. Tyto chlupy jsou spředeny do vysoce kvalitní příze známé jako Chiengora, která o 42 procent lépe zadržuje teplo než ovčí vlna a byla historicky používána domorodými společnostmi na americkém západním pobřeží.

„Jen v Německu se ročně vyhodí 80 tun této suroviny. Ve srovnání se zvířaty, která jsou chována výhradně pro produkci vláken, není domestikovaný chov psů žádnou další zátěží pro životní prostředí, ale zdrojem, který tak jako tak existuje.” Při vytváření svršku se Burfeind spoléhá na technologii 3D pletení, která je v podstatě jako 3D tisk s přízí.

“Použití 3D technologie pletení mi umožňuje vytvořit extrémně diverzifikovaný design prostřednictvím programování každého jednotlivého stehu,” řekla Burfeind. “S úpletem lze manipulovat tak, že je v některých oblastech měkčí nebo pevnější, v jiných prodyšnější nebo pružnější.”

“Vzhledem k tomu, že Sneature jsou vyrobeny z biologických odpadních materiálů, není potřeba žádná energie k jejich výrobě, pouze k jejich dalšímu zpracování,” řekla Burfeind. “A energie potřebná pro zpracování a výrobní procesy, jako je předení nebo pletení, je nízká ve srovnání s těžbou surovin na bázi ropy.”

Zdroj, foto: dezeen.com

Zajímá se o tvůrčí psaní a online marketing. Studuje marketingovou komunikaci. Ve volném čase (kterého moc není) spravuje svůj blog - bezkiki.cz. Její život by nebyl kompletní bez rodiny, přátel, smíchu, hudby a dobrého jídla.

Komentáře

Nahoru