Nelegální domovy pro seniory se tváří jako penziony či nájemní bydlení. Ombudsman varuje před riziky

Nedostatek míst v domovech pro seniory vytváří prostor pro zařízení, která fungují mimo systém státem registrovaných sociálních služeb. Některá z nich se prezentují jako běžné ubytování, penziony nebo domy s asistencí, ve skutečnosti však poskytují celodenní péči lidem, kteří jsou na pomoci druhých závislí. Právě na tuto praxi upozornila Kancelář veřejného ochránce práv, která během kontrol odhalila několik zařízení obcházejících platnou legislativu.

Podle ombudsmana nejde pouze o administrativní problém. Pokud zařízení neposkytuje sociální služby na základě registrace, nepodléhá stejnému dohledu jako oficiální domovy pro seniory. Kontroly kvality péče, kvalifikace personálu nebo nakládání s léky tak mohou být výrazně omezené, což představuje riziko především pro samotné klienty.

Kontroloři popsali několik různých modelů, jak provozovatelé pravidla obcházejí. Některá zařízení uzavírají s klienty pouze nájemní smlouvy a tvrdí, že poskytují jen ubytování. Současně ale nabízejí stravu, pomoc s hygienou, dohled nebo asistenci při každodenních činnostech. Ve výsledku tak poskytují služby, které odpovídají klasickému domovu pro seniory, aniž by splňovaly zákonné podmínky.

Dalším způsobem je označení zařízení jako rodinného domu s asistencí nebo komunitního bydlení. Navenek vše působí jako běžné soukromé ubytování, skutečný provoz ale často připomíná pobytové sociální zařízení. Klienti zde tráví dlouhé měsíce nebo roky a jsou závislí na pomoci personálu, který nemusí mít potřebnou odbornou kvalifikaci.

Kontrolní zprávy zároveň upozornily na řadu problematických praktik. V některých případech bylo zjištěno nevhodné zacházení s léky, nedostatečné zajištění soukromí klientů nebo podávání medikace bez dostatečných bezpečnostních pravidel. Ombudsman varuje, že podobné postupy mohou přímo ohrozit zdraví seniorů a snižovat jejich důstojnost.

Specifickou kapitolou jsou finance. Zatímco registrované domovy musí dodržovat zákonem stanovená pravidla pro úhrady, některá neregistrovaná zařízení si stanovují vlastní podmínky. Klienti zde často hradí nájem, stravu i péči odděleně, přičemž část plateb probíhá v hotovosti. Současně mohou provozovatelé využívat příspěvky na péči, které jsou určeny lidem odkázaným na pomoc druhých.

Podle odborníků je jedním z hlavních důvodů existence těchto zařízení dlouhodobý nedostatek kapacit v oficiálních domovech pro seniory. Čekací doby bývají v některých regionech velmi dlouhé a rodiny se často ocitají pod tlakem najít řešení co nejrychleji. Právě této situace některé soukromé subjekty využívají a nabízejí služby, které se pohybují na hraně zákona.

Ombudsman proto doporučuje, aby si rodiny před uzavřením smlouvy vždy ověřily, zda je zařízení zapsáno v registru poskytovatelů sociálních služeb. Registrované domovy podléhají pravidelným kontrolám a musí splňovat požadavky na personální obsazení, bezpečnost, kvalitu péče i ochranu práv klientů. Neregistrované subjekty takové povinnosti nemají.

Odborníci zároveň upozorňují, že problém nelze vyřešit pouze represí. Pokud nebude v Česku dostatek dostupných míst v legálních pobytových službách, budou podobná zařízení vznikat i nadále. Vedle přísnější kontroly je proto potřeba rozšiřovat kapacity sociálních služeb a podporovat rodiny, které o své blízké pečují doma.

Zdroj foto: www.pexels.com