Monitorovací náramky budou sledovat odsouzené, uleví tak přeplněným věznicím i státní pokladně

Monitorovací náramky budou sledovat odsouzené, uleví tak přeplněným věznicím i státní pokladně

 Monitorovací náramky, módní doplněk odsouzených k domácímu vězení známý spíše z amerických filmů, opět přicházejí do České republiky. Stát za jejich pořízení a za provoz monitorovacích center zaplatí 93 milionů korun, ale úspora může být i několik stovek milionů ročně. Smlouva mezi českou Probační a mediační službou a společností SuperCom je uzavřená na 6 let. Systém uleví nejen státní pokladně, ale třeba probačním úředníkům. 

 

Náramky s vysílačem umístěné kolem kotníku, anglicky známé jako “parol monitoring bracelet”, nebo „ankle monitor“ jsou nejvíce populární právě v zemi svého vzniku USA, a v Evropě například ve Velké Británii. Jedná se o zařízení, které monitoruje pohyb odsouzených za nezávažné zločiny. Výhoda oproti klasickému uvěznění je napřiklad v tom, že drobní pachatelé mohou docházet do zaměstnání, věznice se zbytečně nepřeplňují a je spolehlivější, než namátkové kontroly úředníků. 

 

Systém by se měl zavádět postupně a v první fázi by se mělo za 15,5 milionů pořídit 280 náramků, provoz centra a školení pracovníků. V následných šesti letech by se měl počet náramků zvýšit až na 2 tisíce.

 

PMS

 

Předchozí pokusy v České republice

 

Pokusy o zavedení systému monitoringu proběhl v České republice již několikrát po tom, co bylo v roce 2010 umožněno soudům udělovat trest domácího vězení. Ten spočívá v tom, že dotyčný se musí ve večerních až brzkých ranních hodinách, celých víkendech a svátcích, zdržovat doma. V roce 2010 vypsala tehdejší ministrině spravedlnosti Daniela Kolářová (nestranička) výběrové řízení na dodavatele elektronického systému, ale Úřad pro ochranu hospodářské soutěže odmítl podepsat smlouvu s případným výhercem z důvodu možné nedostatečné kvalifikace firmy. Následný ministr Jiří Pospíšil (ODS) řízení zrušil úplně a poznamenal, že se celý systém vyplatí až při překročení počtu 500 osob ve výkonu trestu. Trest v domácím vězení měl tehdy zařízením ulehčit během dvou let o 1 500 odsouzených a uspořit 360 milionů korun ročně. Zejména proto, že každý vězeň stojí až tisíc korun denně, kdežto v domácím vězení se sníží náklady státu na pár stovek.

 

Odsouzených k domácímu vězení ale nebyl dostatek, především pro nezavedení technologie, jak vysvětlil předseda obvodního soudu pro Prahu 1 Libor Vávra: „Má-li být domácí vězení druhým nejpřísnějším trestem po trestu odnětí svobody, musí ho tak pociťovat především odsouzený pachatel. A k tomu dojde až ve chvíli, kdy bude vědět, že je permanentně sledován jeho pohyb.“ Pravidla byla také podle soudců příliš nejasná a systém pouhého hlídání probačními úředníky nedostatečný.

 

Třetí pokus ve 2014 skončil stížností tehdejšího náměstka pro vězeňství Pavla Šterna u protikorupční policie, že se ministrině spravedlnosti Helena Válková (ANO) pokoušela veřejnou zakázku ovlivnit. Při čtvrtém pokusu v roce 2015 se dokonce nikdo do výběrového řízení nepřihlásil a projekt musel být přehodnocen.

 

V letošním roce se o monitorovacím systému mluvilo znovu. V únoru byla jako vítěz ohlášená izraelská firma SuperCom, následně podaly dvě firmy stížnost na vyloučení ze zakázky u antimonopolního úřadu, na další pokus byl tendr napaden neúspěšně se ucházející firmou O2.

 

Supercom

 

Historie elektronického monitoringu

 

Původně se jedná o teoretický koncept ze šedesátých let psychologa z Harvardu Schwitzgebela a jeho bratra. Vývoj konceptu se zastavil z důvodu technických nároků a kupodivu i etického dilematu. První monitorovací náramky byly použity až v roce 1983 v Novém Mexiku v USA u pěti odsouzených. Velice brzy se systém rozšířil a řešil přeplněné věznice. Koncem roku 1989 bylo monitorováno 12 – 14 tisíc podmíněně odsouzených a 1 300 podmíněně propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody ročně. O deset let později bylo v USA elektronické monitorování uplatněno již u sta tisíc osob.

 

V Evropě se monitoring používá od devadesátých let a v jednotlivých zemích se způsob liší. Buď se jedná o samostatný druh trestu, při podmíněném odsouzení, v projektech otevřených věznic, při propustkách, ale i uvnitř samotných věznic, nebo jako náhrada vazby (VB, Francie, Portugalsko). U mládeže se nejvíce se využívá v Anglii a Wales.

 

Screen Shot 2017-10-04 at 6.58.05 PM 

EM – elektronický monitoring (sledování), EKS, EMS – elektronický kontrolní (monitorovací) systém, RF – radiofrekvenční technologie, GPS – globální polohovací systém (satelitní sledování), PP – podmíněné propuštění, VTOS – výkon trestu odnětí svobody

 

Jak to funguje?

Náramky mohou být buď mikrovlnné, nebo satelitní. Také se využívá hlasové verifikace. U mikrovlnných má odsouzený v náramku vysílačku, přijímač je umístěn v bytě a ten přes telefonní linku vysílá informace do centrálního počítače v monitorovacím centru. Vysílač se v pravidelných intervalech ozývá a v případě přerušení signálu spustí počítač poplach. Tento systém ale jen pozná, jestli odsouzený je, či není doma. Pokud se vzdálí, jeho polohu neurčí.

Zjištění polohy mimo domov dokáže satelitní technologie GPS, která zase selže při ztrátě signálu například v budově. Navíc probační služba v ČR může polohu odsouzeného mimo domov znát jen se souhlasem státního zástupce, nebo soudce.

 

Bude zajímavé sledovat, jaký bude mít zavedení monitoringu a s ním i více odsouzení k domácímu vězení vliv například na recidivu a nápravu pachatelů. Z dosavadních výzkumů to není jisté. Bere se ale v potaz odstranění záporného efektu při umisťování pachatelů méně závažných činů mezi protřelé kriminálníky a celkový negativní psychologický efekt pobytu ve věznici pro tyto drobnější pachatele. Také se bere v úvahu lepší možnost pro ochranu obětí trestné činnosti.

 O SuperCom

Firma vznikla v roce 1988 a sídlo má v Izraeli. Specializuje se na identifikační a bezpečnostní produkty, pracuje pro soukromé organizace i státní sektory po celém světě. Zaměřuje se na inovativní řešení pro tradiční i biometrické údaje, kontrolní služby, na domácí a zdravotnickou péči a právě také na elektronický monitoring, nebo automatizovaný přístup do budov.

justice.cz, ceska-justice.cz

Ráda objevuje svět kolem sebe. Cestuje, vzdělává se a potkává zajímavé lidi z celého světa. Věří, že v každém dřímá nějaký poklad, který lze nalézt. V životě si již sama vyzkoušela leccos a viděla i prožila věci, kterým lze často těžko uvěřit. Je plná života a miluje, když ho může předávat ostatním.

Komentáře

Nahoru