Milionový podvod s umělou inteligencí: muž vydělal 10 milionů dolarů na falešné hudbě ze Spotify

V posledních letech jsme svědky prudkého rozmachu umělé inteligence (AI), která proniká do všech oblastí života – od psaní textů přes tvorbu obrazů až po hudbu. Nyní se však objevuje nový fenomén, který ukazuje i temnou stránku této technologie: AI podvody v hudebním průmyslu. Jeden z nejvýraznějších případů poslední doby se týká 52letého Michaela Smitha z Corneliusu v Severní Karolíně, který podle obvinění využil AI k vytvoření rozsáhlého systému generování falešné hudby a následného vydělávání milionů dolarů.

Podle vyšetřovatelů Smith použil umělou inteligenci k automatickému generování stovek tisíc písní, které následně nahrál na populární streamovací platformy jako Spotify, Apple Music a Amazon Music. Tyto skladby nevznikaly žádnou uměleckou tvorbou – byly výsledkem algoritmů, které dokázaly během několika sekund „vymyslet“ melodie, rytmus i texty. Ve skutečnosti šlo o prázdné digitální produkty, které jen napodobovaly skutečnou hudbu.

Aby Smith svůj podvod dotáhl do dokonalosti, vytvořil také síť botů, kteří tyto skladby nepřetržitě přehrávali. Streamovací služby totiž vyplácejí odměny autorům podle počtu přehrání. Díky tisícům automatizovaných „posluchačů“ se tak Smithovy písně uměle dostávaly mezi populární nahrávky. Tímto způsobem si podle obvinění přišel na více než 10 milionů dolarů ve formě licenčních poplatků a tantiém.

Tento případ odhaluje vážný problém, který se může stát noční můrou hudebního průmyslu. Platformy jako Spotify či Apple Music staví svůj model na důvěře v autenticitu tvůrců a v reálnou poslechovost. S rozvojem AI je však stále snazší generovat obsah bez lidského přičinění a uměle zvyšovat jeho popularitu pomocí botů. Zatímco dříve trvalo vytvořit píseň dny či týdny, dnes lze pomocí jednoduchého programu „vyrobit“ tisíce skladeb denně.

Odborníci varují, že podobné případy mohou mít ničivý dopad na skutečné umělce, kteří se těžko prosazují v prostředí zahlceném automaticky generovanou hudbou. Kromě finančních ztrát to vede i ke ztrátě důvěry v celý systém digitální distribuce. Streamovací služby už začínají zavádět přísnější kontroly a algoritmy, které mají odhalit umělou aktivitu a podvodné poslechy, ale technologie podvodníků se vyvíjí stejně rychle. Příběh Michaela Smitha tak není jen o jednom podvodníkovi – je varováním před budoucností, v níž se hranice mezi lidskou tvorbou a umělou inteligencí nebezpečně rozmazává. Pokud se nepodaří vytvořit účinné regulační mechanismy, mohlo by se hudební odvětví brzy proměnit v pole plné automaticky generovaného šumu, který s opravdovým uměním nemá nic společného.

Zdroj foto: www.pexels.com