Koloběh vody v přírodě
Přemýšleli jste co se stane s vodou, která naprší a když máte smůlu a zmoknete a jste přírodně osprchovaní ? Teď nemám na mysli, že musí přijet hasiči a kontaminovanou od vašeho těla vodu odčerpat a zasaženou zemi vybagrovat. Mám na mysli čistě přírodní cyklus co tu byl už od pravěku.
Kam voda deště odteče ? Jak se dostane do nebe, aby mohlo pršet ?
Protože oceány pokrývají velkou většinu zemského povrchu, tak se z nich i nejvíce vody vypaří ve formě vodní páry a protože ve vyšších nadmořských výškách je chladněji, tak voda z plynného skupenství se změní buď na kapalné (déšť) či pevné (sníh, kroupy).
Z plynného skupenství na kapalné (z vodní páry na tekoucí vodu) se říká kondenzace.
Z plynného skupenství ihned na pevné skupenství (sníh, déšť), bez kondenzace se nazývá DEsublimace neboli když se vodní pára, ihned přemění v led bez mezipodoby ve formě tekoucí vody.
Fyzikální pokus s mokrým prádlem v zimě
Až bude mrznout dejte ven mokré prádlo vyprané v teplé vodě a uvidíte jak se z něj kouří. Čím větší bude teplotní spád, tím lépe to bude viditelné.
Pokud se bude sousedka divit, proč sušíte prádlo za mrazu a pokud jste maturovali z fyziky nebo máte z fyziky zkoušku na vysoké škole byť jen zápočet tak ji ukažte papír a zaručeně ji „zavřete pusu“. 😎
Jak se voda vypařená z moře dostane nad pevninu
Když se voda nad oceánem vypaří tak se pomocí vzdušných proudů se zanese i nad pevninu, kde vyprší. Vzdušné proudy neboli vítr vzniká z rozdílu teplot nad zemským povrchem a ve vyšších vrstvách atmosféry a taky mezi různými teplotními pásy na Zemi a svůj vliv může hrát i nebeská mechanika (přitažlivost Měsíce, Slunce a Země). Měsíc způsobuje příliv a odliv. Zavzpomínejte na Pobřežní hlídku kolikrát se kdo topil v odlivu a Pamela nebo Mitch tam museli skočit a nebožáka vytáhnout z moře.
Když prší nad mořem, je to jednoduché, voda spadne opět do moře, ale co nad pevninou ? Jsou dvě možnosti jedna je že voda se půdou prosákne do spodních vod a druhá možnost, že po povrchu steče do potoků a řek či po silnici do kanalizace, projde přes čističku odpadních vod, která vypouští vyčištěnou vodu do řeky a po ní putuje opět až do moře.
Velký koloběh vody
Voda v oceánu a mořích se vypaří do atmosféry, spadnou srážky nad pevninou a po řece se voda dostane zpět do oceánu.
Ne všechna voda co vyprší se dostane ve stejném množství a ve stejném čase zpět do moře, protože některá voda zmrzne, když naprší v zimě nebo spadne ve formě sněhu a čeká se do jara než opět roztaje nebo uvízne v půdě a prosákne až do rezervoáru spodních vod či zůstane v nějaké bažině.
Malý koloběh vody
Voda v řece se vypaří do atmosféry, kde zkondenzuje a hned spadne ve formě vodních srážek – deště zpět na pevninu.
A co způsobuje vypaření vody z oceánů ? Samozřejmě Slunce.
Představte si jak je oceán velký a slunce sluneční záření v létě a na rovníku má přibližně 1 kW na 1m2.. a když uděláme 1 km2 to je 1000 x 1000 m2 to již máme 1 GW.
Pro srovnání jednoplotýnkový vařič má cca 1 kW to znamená, že energie slunce má asi jako 1 milión vařičů na ploše 1 km2.
Víte že voda ve světovém oceánu má vliv na počasí na celé planetě, hlavně kvůli tomu, že voda udrží velké množství tepla ? Litr vody teplé 25 stupňů obsahuje energii přibližně 100 kJ a různé teploty vody v mořích způsobují koloběh vody po celé planetě Zemi ?
Komentáře
Přepnout na komentáře Disqus
Před pravěkem tady koloběh vody nebyl? Změna plynu na pevnou látku se nazývá sublimace? Co to jsou za kydy?
Díky, opravím
Sublimace vs Desublimace
Kolesa opět melou nesmysly, to je u nich normální!
Dejte si to dopořádku pane Koleso. viz WIKI:
Sublimace je skupenská přeměna, při které se pevná látka mění na plyn, aniž by došlo k tání pevné látky (tedy bez průchodu kapalnou fází).
Opačný proces se nazývá desublimace. Při desublimaci se tedy plyn mění přímo na pevnou látku bez předchozí kondenzace.
Už by to snad mělo být dobře.
Jako dyslektik různé chyby nevidím. Sice to po sobě čtu, ale v hlavě vidím „imaginární podobu“ jak to má v mých představách vypadat, ale fyzickou podobu napsaného textu nevidím.
Když se něco napíše, má se několik hodin počkat, aby mozek „zapomněl“ jak to má vypadat a viděl skutečnou podobu.
Často se říká, že vlastní chyby člověk hned nevidí.
No jo, dislektik. Hlavně, že se máš na co vymluvit, viď?
Článek psaný formou pro děti. Máš nás za děti, Koleso? Některé tyhle věci se učí asi už na základní škole, pokud si pamatuju. Ano víme, že oceány a vodní proudy v nich mají vliv na počasí, a víš ty, že to není jen kvůli teplé vodě (teplým proudům), ale i kvůli studené vodě? Ono to má na sebe vliv všechno, celé je to jeden velký složitý systém. A ten obrázek u článku malovalo dítě? 😀