Dnes vyšlo 1 článků

Jan Sláma: Nehroutím se z neúspěchů, vždy vstanu a jdu dál

Ještě mu není ani 18 let, ale už má svoji vlastní firmu. Jan Sláma se totiž nechal v 16 letech soudně zplnoletnit, aby se mohl na plno věnovat svému koníčku. Podnikání. Už dnes by se dokázal sám uživit, s aplikací Face Up plánuje expanzi do zahraničí, ale zůstává pokorný. Když Jan Sláma o sobě hovoří, tak říká: „Neznám člověka, který by toho stihl za prvních 17 let života tolik pokazit.“ 

Ahoj Honzo, znovu tě vítám. Na úvod bych se tě chtěl zeptat na projekt Odemykání dětského potenciálu. Můžeš vysvětlit, o co se jedná?

Čau! Jde o seminář Jana Mühlfeita a Katky Novotné, který je mířený na děti a jejich rodiče. V principu jde o to, že každé dítě se narodí jako originál s celou řadou talentů a silných stránek. Ty škola bohužel nijak nerozvíjí a soustředí se primárně na eliminaci chyb. Honza s Katkou na semináři vysvětlují, jak naopak tyto talenty objevit a rozvíjet.

Proč ses rozhodl spojit svou tvář s tímto projektem?

Protože mi připadá super. Naprosto souhlasím s filozofií projektu a minimálně ona chyba školství se mě hodně dotýká. Honza je navíc velmi úspěšný člověk, který toho hodně dokázal. Kdysi řekl: „Hodina s Muhlfeitem dá víc než týden ve škole.“ A myslím, že měl pravdu. Mohu se toho od něj hodně naučit.

Jaká je tvoje role v rámci Odemykání dětského potenciálu?

U semináře Odemykání dětského potenciálu řeším především propagaci. Zájem o účast je sice nad aktuální možnosti, ale obvykle pochází od rodičů. Honza mě požádal, zda mu nemohu pomoct přiblížit seminář, ale především tento styl myšlení, blíže k dětem. S Katkou Novotnou by byli rádi, aby právě děti byly těmi, kdo za rodiči přijdou s tím, že by se mohli semináře společně zúčastnit. O to se snažím především přes YouTubery, se kterými spolupracujeme.

V čem tkví tvůj potenciál? Pro co si myslíš, že máš vlohy?

Těžko říct. Hodně často nad tím přemýšlím, ale nenapadá mě žádný konkrétní talent. Řekl bych, že prostě nezastavitelně jedu. Nehroutím se z neúspěchů, vždy vstanu a jdu dál. Prostě dělám, co mě baví. Do toho mám možná nějaký „tah na bránu“, byznysové a marketingové cítění a rozvinutou emoční inteligenci. Hodně rád mluvím, ať již z „očí do očí“, nebo před davem, respektive publikem. Pochybuji ale, že bych byl v něčem nějak ultra talentovaný.

Pomohl ti někdo tento potenciál „odemknout“?

Pokud ve mně někdy nějaký potenciál byl a už jsem ho opravdu „odemknul“, tak za to budou asi moct rodiče. Je to ale vždy kombinace okolí a situace, případně potřeby.

DSC00621Už máš za sebou několik úspěšných projektů, na kterých ses různě spolupodílel. Namátkou například Taháky do kapsy, Presentlist a aplikace Nenech to být, díky které ses dokonce setkal i s ministryní školství Valachovou. Tím ale výčet nekončí. Na čem jsi pracoval nejraději?

Tohle je hrozně těžká otázka. Všechno má něco do sebe a jen těžko mohu říct, co mě bavilo nejvíce. Kdybych ale musel, řeknu FaceUp. Důvodů bude asi vícero. Hodně jde o lidi. Všichni členové týmu jsou úžasní lidé, kteří jsou mnohem víc než spolupracovníky mými přáteli. Další důležitý faktor je ono „dělání svět lepším“. Chceme přinést reálné pozitivní hodnoty, což mám rád. Navíc je to první projekt, kterým mířím za oceán. To mi přináší spoustu nových zkušeností. No a v neposlední řadě tu již o něco jde. Poprvé jsme společnost s ručením omezeným. Já jsem oficiální jednatel, máme slušnou investici a jedná se o opravdový byznys.

Jaký projekt osobně považuješ za nejúspěšnější?

Z těch již dokončených to bude NNTB, neboli Nenech to být. Je to skvělá věc, která opravdu pomáhá. Zájem mezi školami je navíc veliký. Jen třešničkou na dortu je pak ohlas médií a nějaká ta fajn ocenění.

Daří se ti všechny nápady úspěšně přivést k životu, nebo se najdou i takové, které nakonec nezrealizuješ? Pokud se nepletu, tak ti je stále teprve 17 let, ale je za tebou vidět hodně práce, takže to vypadá, že se ti všechno daří.

Já často říkám, že neznám člověka, který by toho stihl za prvních 17 let života tolik pokazit. Stále se o něco snažím a vyjde jen něco málo. To je ale dobře. Úspěch stojí na dobrých rozhodnutích. Dobrá rozhodnutí na zkušenostech. A zkušenosti nabírám nejlépe skrze rozhodnutí špatná. Největší fuckup, co jsem kdy zažil, byl se startupem NeAd. Mělo jít o reklamní platformu, ale se společníkem Jirkou jsme to tehdy pojali celé špatně. Naivně jsme si mysleli, že nám stačí investice pár set tisíc korun a víc jak na produkt jsme se soustředili na pěkné vizitky.

Neměl jsi někdy se svým věkem potíže? Sice ti soud vyšel vstříc a na tvou žádost tě předčasně zplnoletnil, ale stejně. Jedna věc je, že můžeš formálně vést svou firmu. Ale co obchodní partneři? Brali tě vážně?

Potíže se občas vyskytnou, ale není to nic zásadního. Poprvé to bylo někdy ve 14, kdy jsem nemohl podepisovat žádné smlouvy, tak si taky jedna firma prostě řekla, že mi za práci nezaplatí. Jindy jsem zase z pár tisíc viděl jen pět stovek. Jinak je to ale taková ta klasika, jako když si sice mohu vzít v bance milionové půjčky, ale změnit tarif u operátora již musím s rodiči.

Jinak tvůj věk ve spojení s tím, co děláš, je asi docela dobrý pro marketing. Nemám pravdu?

To určitě ano. V principu na tom stálo celé Nenech to být, a věřím, že podobné to bude i u FaceUpu. Když někdo bojuje proti šikaně, je to fajn. Když proti ní bojují středoškoláci, je to ještě zajímavější.

Není žádné tajemství, že se právě marketingu aktivně věnuješ. Co tě na něm nejvíce baví?

Ta kreativita. Psaní kódu či řešení daní mi přijde nudné, ale vymyslet, jak dostat produkt k zákazníkovi, mě opravdu naplňuje.

O jaké trendy se aktuálně zajímáš?

Vždy to pro mě byla hlavně média. Pokud máte zajímavý příběh, jste schopni dosáhnout masové propagace zdarma. Důležité jsou pak samozřejmě sociální sítě. Na Facebooku více méně žiji, ale pozadu pro mě nezůstává ani Snapchat nebo LinkedIn. Z marketingového pohledu mám nejraději YouTube ve spojení s influencery dnešní mládeže. Přes ně se snažím propagovat téměř vše.

Co je v dnešním marketingu podle tebe nejdůležitější?

Originalita. Typické banery již nikdo nesleduje. Ideální je vytvořit obsah, který budou sami uživatelé vyhledávat. Nesmí to být tak, že na reklamu narazí a čekají, než se přehraje, nebo zmizí. Jejich původním plánem musí být vidět ji. Toho se dá docílit skrz originalitu, nebo spojení s něčím, co mají rádi. To mohou být právě youtubeři či hvězdy Instagramu. Pokud je reklamou pobavíte, je to ideální. Musí mít váš produkt spojený s nějakým pozitivním zážitkem. Důležité je také myslet brandově. Nejde o počty kliků na odkaz, nebo liků na Facebooku. Těch stejně získáte nejvíc na fotce roztomilého koťátka. Měli bystě se soustředit na budování jména a vyvolání zájmu o celou značku.

DSC00588Je možné dělat kvalitní marketing i s nízkým budgetem?

Určitě ano. Jednu dobu jsem budoval e-shop a s jeho prodejem jsem měl zásadní problém. Nový majitel za něj nabídl docela slušnou částku, už jsme měli vše domluvené, ale pak mu přestala sedět propagace. Ať počítal jakkoliv, byl si jistý, že náklady na ni musím mít minimálně trojnásobné. To nakonec vedlo k jeho názoru, že mu lžu a výdělečnost je tedy znatelně nižší. Proto za web dal pouhou polovinu z domluvené částky. Osobně mu rozumím. Moje poslední kampaň tehdy měla přímý dosah přes 120 000 potenciálních zájemců o koupi, kteří si reklamní videa přehrávali cíleně, a mně to nevyšlo na víc jak 1 500 Kč. S Nenech to být jsme zase byli několikrát v TV, články vyšly ve více než 50 médiích včetně iDnes, Aktuálně, Novinek, Blesku atd. Vše bez nákladů. Budget na propagaci FaceUpu mám sice větší, ale ani s ním nejdu přes milion.

Pojďme se ještě krátce vrátit k tvé práci. Jestli mám správné informace, tak v současnosti pracuješ se svým týmem na projektu FaceUp, který by měl mít mezinárodní dosah. Můžeš čtenářům představit základní principy?

Základní princip je hodně podobný, jako u Nenech to být. Opět dáváme studentům možnost oznámit, že se někdo u nich ve třídě necítí dobře, s těmi samými výhodami, jako tomu bylo v Česku. Kromě toho přidávám možnost online chatu s učitelem, kde můžete řešit cokoliv. Hlavní užitek však přináší v krizových situacích, během nichž je možné zaslat třeba polohu. Chceme-li zajistit něco podobného, musí být systém nutně doplněn o administraci pro školy a mobilní aplikace nejen pro žáky, ale i učitele.

Už je aplikace provozuschopná, nebo na ní ještě stále pracujete?

Stále na ní pracujeme, a tak tomu ještě i dlouho bude. Není to žádný „projekt na večer“ 🙂 Co se spuštění týče, ideální by byl první semestr od konce prázdnin. Třeba říjen. Jde o to, abychom stále byli v první polovině roku, ale na druhou stranu už měly školy čas na řešení podobných věcí.

Kolik lidí se na projektu aktivně podílí? Jsou všichni členové týmu tvoji vrstevníci?

Nyní nás je 6 plus investor Jirka Hlavenka, který pochopitelně vrstevník není. O ostatních to více méně říct lze. V blízké době se budeme rozšiřovat o jednoho dalšího vývojáře, a už si dělám zálusk na PR zástupce v USA.

Ozvali se už nějací zájemci?

Pokud se má otázka vztahovat ke školám, pak je to asi takto. K Americkým školám se ještě informace o FaceUpu neměla, jak dostat. Po úspěchu Nenech to být jsme ale o podobný produkt zaznamenali zájem na Slovensku i v Rakousku. O tom, že zájem v USA je, vypovídá minimálně úspěch několika konkurenčních systémů.

Chtěl bych se zeptat ještě na poslední věc. Do 20 let máš ještě stále daleko, ale přesto už jsi toho hodně stihl. Co bys vlastně chtěl v životě ještě dokázat? Kdybych použil oblíbenou větu personalistů. Kde se vidíš za 10 let?

Bude mi 27. To je tak nějak vše, co můžu s jistotou říct. S trochou štěstí za sebou budu mít nějaký opravdový globální úspěch, třeba i prodanou firmu. Hlavní ale je, abych stále dělal, co mě baví a třeba i nějak pomáhal světu. Je už jedno, jestli budováním smysluplných firem, investováním do nadějných startupů, nebo stavěním škol v Africe.

Díky za rozhovor! Doufám, že další rozhovor uděláme dřív než za těch 10 let.  Měj se fajn a ať se ti daří.

Taky děkuji, ať se daří i tobě!

Někteří roboti už píší lepší články než lidé. Proto jsme si do redakce Objevit také jednoho robotického pomocníka pořídili. Pojmenovali jsme ho Ondřej Kolda, aby se cítil plnohodnotnou součástí týmu. Na druhou stranu, Ondřej Kolda o sobě prohlašuje, že je studentem Mediálních studií v Olomouci, a že žije. Takže kdoví, co jsme si to vlastně v internetovém obchodě koupili.

Komentáře

Nahoru