Jaká je skutečná cena fotky ve fotobance? (2/3)

Jaká je skutečná cena fotky ve fotobance? (2/3)

Pokračování článku věnující se fotobankám Profimedia a Isifa a vyhamací agentuře Logicall. První část článku si můžete přečíst zde. 

Posledně jsme skončili u žádosti, aby nám Profimedia zaslala informace ohledně kalkulace ceny za fotku, o které tvrdí, že k ní má všechny potřebné dokumenty a může tedy za ní požadovat peníze. Nedočkali jsme se. Nikdy. Nezbylo tedy, než udělat takový malý průzkum. Než se pustím do samotného textu, chtěl bych poděkovat také Petrovi Václavkovi, který mi pomáhal s přípravou článku. Petře, děkuji :-).

Já, když jsem si vyselektoval danou fotku pro dané médium, v daném formátu a zvolil nejkratší dobu užití, vycházelo to přímo na Corbisu na rovných 35 USD (cca 700 Kč).

Na důkaz toho, že si skutečně nevymýšlím, tak si namátko zkuste porovnat ceny libovolných fotek v Corbisu (corbis.com) a na Profimedii (Profimedia.cz). Podotýkám, že Corbis je fotobanka, kterou Profimedia pouze zastupuje a jejíž produkty vlastně jen předprodává.

A dodnes vlastně nevím, zda mají exkluzivní licenci na prodej fotek v ČR – hádám, že asi ne, když si je mohu dolicencovat prakticky přes kohokoliv z Corbisu. Čili můžete kdykoliv Profimedii obejít.

Zatímco v Corbisu se mohu dostat u fotky na web (bavíme-li se o blogu či magazínu a ne o reklmních formátech) na ceny kolem 700 Kč za fotku (a to se stále bavíme o ceníkových cenách, tedy ne o cenách, za které se tyto fotky skutečně prodávají).

https://www.corbisimages.com/stock-photo/rights-managed/42-23246941/two-models-with-a-bedsheet?popup=1

https://www.corbisimages.com/stock-photo/rights-managed/42-29841022/chocolate-labrador-on-landline-phone?popup=1

Corbis - foto

Cena totožného fota v Corbisu – zaškrtnuto pro celou Evropu. Tedy ne jen pro Česko a Slovensko

Tak tytéž fotky v Profimedii začínají na 7 000 Kč, protože Profimedia vám jinou možnost nedá. Ale vy si stále může sami tuto fotku koupit přímo u Corbisu a hlavně – máte možnost si naklikat SPRÁVNOU licenci k fotce.

Profimedia

Jiná cena za tři měsíce, jiná cena za zvolenou zemi, jiná cena je také u nejnižší ceny za snímek u totožného fota v Profimedii

Příklady totožných fotek v Profimedii:

https://www.profimedia.cz/0039260156

https://www.profimedia.cz/0106038407

Zde bych opět vyzdvihnul také terminus technicus „cena obvyklá“, kterou (ne)požaduje Profimedia a která bude asi ještě daleko nižší. Protože cena fotek v mikrofotobankách je řádově ještě několikanásobně nižší (i více než desetinásobně), což by se možná už dalo považovat za cenu obvyklou. A možná taky ne – to už by záleželo na soudu. Protože opět – to, že máte na webu stanovenou cenu (ať už  vás nebo na stránkách Corbisu), neznamená, že to je cena tržní. Stejně tak byste mohli tvrdit, že pro vás má dům cenu 200 milionů korun. Ale asi by vám soud tuto náhradu v případě soudního sporu nepřiznal.

Smyslem bylo této ukázky bylo doložit, že si fotku můžete koupit za řádově nižší peníz a klidně tak můžete učinit zcela sami bez asistence Profimedie. Protože vaše samotná registrace (účtu) sice dle (asi IP adresy) pak padne do systému Profimedie, ale vy si stejné fotky můžete objednat přes jakéhokoliv partnera v jakékoliv zemi. Stačí mu jen napsat – tak jako já.

Všimněte si, že vám pak ještě Profimedia za každou zaškrtnutou zemi (ČR a SK) přidá pár set korun navíc. Zatímco v Corbisu si těch zemí zaškrtnete klidně několik a nic se neděje – částka je pořád stejná (alespoň u mého případu to tak bylo, zkoušel jsem to u více fotek a také se cena neměnila). Navíc Corbis tytéž fotky v rozlišení (280px, 400px atd.), jak je nabízí Profimedia, ani neprodává.

Nabízím se pak další otázka – dle čeho se tedy stanovuje cena u těchto fotek? Když Corbis ani oficiální ceník k těmto rozměrům nemá? Podle toho, jak si řekne ve svém vymáhacím dopise Profimedia? Asi ano. Dá se tedy pak jasně říci, jaká bude cena „obvyklá“? Nedá. Jediný, kdo ji přesně zná, je Profimedia, respektive firma Logicall… Protože zatím ji nezná ani soud, jelikož se zatím žádný soud nekonal. Náhoda?

A poslední zajímavost – když si zakoupíte foto na Corbisu, máte cenu na 1-3 měsíce stejnou (platí pro Publishing licenci). V Profimedii ne. Respektive, pokud se bavíme o magazínu, tak jak vidíte, tak jiné ceny máte v Corbisu, jiné v Profimedii, které pak po vás může chtít i společnost Logicall. Protože vám Profimedia dá jen na výběr pár druhů licencí pro web (web bannery), které si sama stanovila. A ty nemusí korespondovat s užitím fota u vás na webu. A už vůbec nemusí korespondovat s cenou tržní.

Čili asi tolik k tomu, jak vypadá stanovení ceny ze strany Profimedie a Logicallu.

Corbis - 1 mesic

Stejná cena fotky v Corbisu – licence na 3 měsíce

Corbis 1 měsíc

Stejná cena fotky v Corbisu – licence na 1měsíc

Zpětné dolicencování fotografií? Jde to i (nejde) bez Profimedie

Další zajímavý fakt je, že Corbis, jak nám potvrdil přímo pracovník Corbisu, ani zpětné dolicencování neumožňuje a o ničem takovém neví.

“As mentioned in my email we CAN NOT back date a license that was not bought or license during this time by Corbis, we can only license images moving forward.”

Čili opět se nabízí další otázka – když o této variantě v Corbisu (skoro) nikdo neví, tak jak je možné, že Profimedia tuto variantu nabízí masově :-)? Slovíčko „skoro“ vysvětlím hned záhy.

Je možné dokoupit licenci zpětně? Možné to je

Nicméně po pár mailech a urgencích (zabralo to ani ne hodinu čistého času) se mi nakonec podařilo dobrat k tomu, že je dokonce možné si dokoupit licenci zpětně u kohokoliv v Corbisu a světě div se – nestála 8 500 Kč. Ale jen těch 600-700 Kč (v závilosti na dané fotce), přesně tak, jak jsem si naklikal na webu Corbisu. Zázrak?

Pokud se vám podaří totéž, co mně, stále budete v situaci, kdy budete řešit, zda máte zaplatit za fotku, když vám protistrana ani není schopná doložit, že má vlastně právo vyžadovat po někom peníze. Když není schopná doložit ani to, že zastupuje daného autora. Není vám schopná doložit, že autor neuvolnil fotku pod podobou licencí či zda je fotka skutečně jeho? Máte platit firmě, která sama nemá zameteno před vlastním prahem a prodává vymáhá peníze za fotky, ke kterým žádné licence sama nevlastní?

Není tedy lepší problémové foto prostě stáhnout (pokud máte tu možnost, pokud jste foto použili např. na výtisky do tištěných médií, tak tam je situace poněkud jiná)? Není lepší dělat mrtvého brouka? V takovémto případě nejspíš je.

Předem také říkám, že si myslím, že stačí na podobné dopisy odpovědět fundovaně, trochu se zajímat a ptát se. A rozhodně nic neplatit.

Rád bych k tomu ještě podotknul, že cena snímku v Right Managed licencí se skutečně může pohybovat v tisícových částkách, ale jedná se vesměs o reklamní materiály (kdy si fotky kupuje snad pro jistotu každý). Ale jak vidíte na příkladech výše, tak se cena fotek v těchto relacích skutečně pohybovat nemusí a často ani pohybovat nemá.

Všimněte si také jedné další takové maličkosti – a sice konkrétně v Corbisu si můžete vybrat mezi třemi druhy použití snímku (online, advertising, publishing). Od vybraného typu použití se odvíjí cena fotky. V Profimedii nicméně žádnou takovou volbu nemáte a tedy automaticky se předpokládá, že fotka (pokud ji máte na webu) spadá pod položky:

  • web / multimédia
  • web / banner

A tam je cena nasazená na oněch zmiňovaných 7 000 Kč a víc. Ta se pak hodlá vymáhat po vás.

Jak je to s proběhlými soudy?

U nás se celý spor táhne už asi 2 roky. Od té doby přišlo asi 10 dopisů, možná stejný počet mailů. Slibovaný soudní spor nikde a hádám, že k němu nikdy ani nedojde. Důvody jsou docela zřejmé.

Stále mi nicméně chodí kvanta dopisů, které už vhazuju rovnou do koše. Ale pevně věřím, že určitě se dnes najde dost lidí, kteří se leknou a zaplatí. Protože právě pro tyto důvody tu jsou vymahačské firmy. Aby strašili lidi.

Dost tomu také napomáhá pár právních názorů, které radí zaplatit (většinou nejsou od nikoho, kdo by se oblasti IT věnoval více do hloubky). A právě díky nim první postižení zaplatili a někdo zjistil, že to asi nebude špatný byznys. A tak se rozjelo tohle inkasní kolečko.

Ve chvíli, kdy po nátlaku zaplatíte, tak uznáváte své pochybení a šance na jakékoliv vymožení peněz zpět je vlastně ztracená.

„Společnost Profimedia v minulosti nikdy peníze za odcizené snímky nevymáhala a v současnosti ani nevymáhá. Společnost Profimedia spolupracuje se dvěma firmami, které se zabývají vyhledáváním ukradených snímků a vymáháním peněz za tyto snímky. Tou první je izraelská firma Corrigon, která spolupracuje s mnoha fotoagenturami po celém světě. Ta dodává společnosti Profimedia seznam webových portálů, na nichž se objevují snímky, k nimž má společnost Profimedia na základě platných smluv exkluzivní práva k prodeji pro konkrétní teritoria.

Za tyto nalezené snímky pak společnost LogiCall dle postupů v souladu s právním řádem České republiky kontaktuje majitele webových stránek, na nichž jsou snímky, k nimž má Profimedia na základě smluv exkluzivní práva k prodeji. Postup firmy LogiCall je takový, že nejprve vyzve k uhrazení ceny fotografie (která je dle autorského zákona v případě nelegálního užití dvojnásobná od tržní ceny) a v případě nedohody vymáhá tyto peníze soudně.

K vámi uváděným případům neoprávněného vymáhání se nemohu vyjádřit, protože tyto případy zná firma LogiCall. Obecně se však pokusím vysvětlit, jak k takovým případům může docházet: firma Corrigon detekuje na webech pouze a výhradně jen ty snímky, které má společnost Profimedia ve své databázi na základě smlouvy – licence o exkluzivním (výhradním) zastoupení pro ČR a Slovensko.

Firma LogiCall pak tedy kontaktuje subjekty, které mají na svých stránkách fotografie, k nimž má práva společnost Profimedia exkluzivně. A pokud je tyto firmy nezakoupily od společnosti Profimedia, nelze dle platných smluv tyto fotografie zakoupit nikde jinde. Co se však může stát je (a mohou to být vámi uváděné případy), že dodavatelská firma ze zahraničí prodá těmto českým firmám fotografie přesto, že má se společností Profimedia uzavřenou exkluzivní smlouvu.

V takovém případě po předložení platné smlouvy o nákupu fotky, společnost LogiCall úhradu nepožaduje. Jinak řečeno: za tyto případy nemůže ani společnost Profimedia, ani firma LogiCall, ale dodavatel, který porušil smlouvu o exkluzivním zastoupení a prodal subjektu sídlícímu na území ČR fotky i přes to, že se smluvně zavázal k tomu, že to neučiní.

Tyto případy však nelze předem nijak vyloučit. Znovu však zdůrazňuji, že když k této situaci dojde, společnost LogiCall po vyloučení pochybností, že nejde o krádež, ale o porušení smlouvy mezi dodavatelem a společností Profimedia, peníze dále nevymáhá.

Současně je však zřejmé, že firma LogiCall i společnost Profimedia postupují naprosto a zcela v souladu s českým právním řádem. Dvojnásobek tržní ceny, kterou LogiCall po subjektech vymáhá, je požadavek autorského zákona. Není to tedy tak, že by si LogiCall svévolně stanovoval výši ceny. Naprosto oprávněný postup obou společností je doložitelný i faktem, že několik subjektů, které fotografie ukradly, či byly pouze kontaktovány firmou LogiCall, podávají pravidelně buď na společnost Profimedia, či na firmu LogiCall trestní oznámení. Všechna podaná trestní oznámení Policie ČR dosud odložila pro jejich neopodstatněnost.“

– Ivan Kocmánek, LogiCall Česká republika

Další kontakt z Logicallu?

Jednou se mi z Logicallu snažil někdo dovolat (číslo jsem hodil do Googlu a vyjel mi Logicall). Když jsem volal zpátky pln očekávání, že se konečně dozvím odpovědi na své otázky, telefon byl věčně obsazený. Po třech pokusech jsem to vzdal.

A na tomto místě si dovolím takové malé zamyšlení. Isifa a Logicall jsou inkasní firmy. Vymáhají anebo se aspoň snaží vymáhat pohledávky a je to tedy jejich dennodenní chleba. Myslíte si, že kdyby si byly tyto firmy na 100 % jisté, že jejich žádost je oprávněná a že soud vyhrají, tak by tato záležitost neskončila po více než dvou letech dávno u soudu? Místo toho stále chodí dopisy, emaily jako přes kopírák, kde se stále píše to samé bubububu.

Zaplať, jinak to dáme k soudu. Zaplať, jinak to dáme k soudu. Zaplať. Poslední výstraha před popravou. Jo a zaplať…

Poslední dopis s názvem pokus o smír mi přišel někdy v červnu loňského roku. A od té doby přišly asi další 3 pokusy o smír.

Jediné, co se mění, je výše částky a do kdy se musí zaplatit. Jinak nic.

Další „(ne)oficiální“ soudní vítězství Isify, Profimedie a Logicallu?

Nicméně z těch několika tisíc lidí (odhaduji podle zmínek na internetu, kde to je celkem dost živé téma) jsou zatím známy pouze 1-2 případy, kdy se podařilo zmiňovaným společnostem něco vymoci – nikoliv však soudní cestou a když ano, tak se nejspíše nejednalo o spor o licence k fotografiím.

Respektive – jednou se jednalo o použití fota na firemním webu. Stalo se to investorovi Michaelu Rostockovi (respektive jeho společnosti Venture Investors), kterého znáte z televizního pořadu den D. Ale ani tento spor se údajně k soudu nedostal (tedy došlo k dohodě).

„Nic to nemění na tom, že Isifa využívá zákon k tomu, aby provokovala lidi,“ říká Michael Rostock.

Druhý případ se opět k soudu nedostal a došlo k zaplacení částky mimosoudní cestou. Tuhle story použila samozřejmě společnost Logicall jako ukázkový příklad na svém webu. Zdá se však, že to je asi pouze jeden z mála, který se veřejně přiznal k tomu, že zaplatil.

Vymahačský dopis přišel i vydavateli Lupa.cz, společnosti Internet Info. Profimedia se prostřednictvím společnosti LogiCall domáhala 85 000 Kč za fotografie, které Internet Info nakoupilo u konkurenční fotobanky Isifa.

Jednalo se o klasický příklad problému, který trval a trvá již několik let. V prosinci 2012 se firma Profimeda omluvila s klasickým vyhýbavým odvoláním na externí dodavatele.

Ostatně jako vždy se dá říci, že za to může někdo jiný. Jednou za to může dodavatel, podruhé a potřetí zase nikdo jiný… Všechny případy se staly nezávisle na sobě v roce 2010, je rok 2015 a stále je tu pořád ten samý problém. Ale zatímco u uživatelů se dá předpokládat, že skutečně nevědí, že porušují nějaké právo, u fotobank se totéž už tak předpokládat nedá.

V poslední části článku si ukážeme, jak samotná fotobanka dodržuje to, co sama vyžaduje (a vymáhá) od ostatních.

Komentáře

Nahoru