Jak rozdělit disk aneb Zvyšte bezpečnost svých dat!

Vytváření oddílů na disku není nic složitého a skýtá řadu výhod. Oddíly pomáhají organizovat data, zvyšují rychlost systému, šetří disk a hlavně podstatně zvyšují bezpečnost dat.

Jak funguje pevný disk a systém souborů

Většina počítačů používá v nějaké podobě pevných disků (HDD) typu SATA/PATA. Tyto disky jsou elektromagnetické a jsou citlivé na otřesy a magnetické záření. Disk je uvnitř kulatý a data jsou uspořádána do kruhových stop, které jsou rozděleny na clustery.

Disk čte a ukládá data směrem od středu ven a nemůže provádět více operací najednou. Správné rozdělení disku velmi urychluje hledání, čtení a zápis dat. V posledních letech se rozšířily i pevné disku typu SSD, které fungují na jiném principu a dělení u nich nemá smysl z hlediska výkonu, ale spíše kvůli organizaci a bezpečnosti dat.

K čemu je vlastně dělení disku?

Pevný disk se chová jako jakýsi sklad, kam si počítač ukládá data. Počítač používá v zásadě několik typů dat – jedná se o samotný operační systém, potom různé programy a nakonec datové soubory, jako jsou různé textové a obrazové dokumenty, filmy a hudba. Ve skutečném skladu bychom také vše nenasypali na hromadu, jak by nás napadlo, ale zřejmě bychom si věci rozdělili tak, abychom je snadno našli.

Počítač navíc obsazuje volné místo i částmi souborů, takže velké soubory mohou být rozděleny na mnoho malých částí rozesetých po celém disku. Tyto části se musí postupně najít, přečíst, slepit a teprve pak se mohou zobrazit uživateli. Čím větší disk, tím více hledání a tím větší zdržení.

K souborům operačního systému a programů zpravidla přistupujeme velmi často, naopak film zřejmě nebudeme otevírat mnohokrát za den. Proto je dobré oddělit operační systém a programy od dat. Je to i mnohem bezpečnější, protože při případné havárii operačního systému můžeme jednoduše zformátovat pouze systémový oddíl a data zůstanou zcela nedotčena. Další výhodou je rychlejší defragmentace, protože můžete defragmentovat pouze jednotlivé části disku podle potřeby.

Rozdělení disku do oddílů

Konkrétní rozdělení disku do oddílů závisí na počtu pevných disků a způsobu používání počítače. Většina uživatelů dnes používá notebooky s jediným pevným diskem, obvykle s kapacitou stovek GB. Nejjednodušší je rozdělení na tzv. systémový a datový oddíl.

Na systémový oddíl (obvykle označený C) nainstalujeme operační systém a programy, na datový oddíl ukládáme texty, obrázky, prezentace, hudbu, filmy a další datové soubory. Někteří počítačoví experti radí rozdělit disk na tři oddíly – jeden pro systém, internetový prohlížeč a každodenní drobné prográmky, jeden pro velké a náročné programy a hry, a jeden pro data. Toto řešení má ve Windows bohužel obrovskou závadu zvanou registr.

Pokud totiž zkolabuje operační systém, stejně budete muset přeinstalovat většinu  programů, protože obvykle používají registr Windows a často instalují DLL knihovny přímo do Windows. Při poškození Windows tak dojde i k nevratnému poškození instalace programu, který pak navíc nejde odinstalovat a musíte ho smazat ručně. Toto řešení má smysl spíše pro hráče, protože hry registr většinou nepoužívají.

Konkrétní velikosti oddílů záleží na používaných programech a velikosti disku. Oddíl pro Windows by měl mít alespoň 10 GB místa pro XP a nejméně 30 GB pro Vista či Seven. Dále je potřeba alespoň 10 GB místa pro swapovací disk a dočasné soubory a nějaké místo pro programy, celkově by tedy měl mít systémový disk alespoň 50 GB.

Užitečné triky pro zvýšení bezpečnosti dat

V případě využití oddílů na disku si můžete zjednodušit i zálohování. Ze systémového disku vytváříte v pravidelných intervalech zrcadlo a v případě havárie stačí pouze překopírovat obsah na zformátovaný systémový disk. Data zálohujete zvlášť podle verze souborů a můžete zálohovat i průběžně ručně, bez použití zálohovacích programů. Můžete tak data třídit a popisovat, což je v případě záloh společně se systémem někdy dost obtížné, popřípadě musíte dělat dvě zálohy pro totéž.

Vhodnou praxí je také kopie všech instalací programů na datovém disku. V případě havárie pouze reinstalujete systém a ze zálohy instalací postupně nainstalujete všechny programy. Ušetříte si tak spoustu hledání, stahování a vkládání CD.

Jak provést rozdělení disku?

Existuje řada nástrojů, které vám umožňují disk rozdělit i za běžného provozu, ale z mnoha důvodů je to velmi špatný nápad. Pokud to není absolutně nezbytné, raději se tohoto postupu vyvarujte a nainstalujte celý systém znovu. Při instalaci všech typů Windows i Linuxu můžete nastavit rozdělení disku s pomocí průvodce v průběhu instalace.

Při tomto postupu však bude disk zcela zformátován, proto nezapomeňte předem vše zálohovat! Rozdělení disku již při instalaci OS zabrání pozdějším problémům a navíc nepotřebujete žádné další programy, které ne vždy fungují zcela spolehlivě.

Pokud instalujete Windows i Linux na jeden počítač, zásadně instalujte nejdřív samotné Windows, potom nainstalujte Linux a teprve potom instalujte vše ostatní! Jakýkoliv jiný postup vede k zaručeným problémům. Windows neumí rozeznat diskové oddíly Linuxu, ale Linux dokáže normálně přistupovat na oddíl s Windows.

Shrnutí

Rozdělení disku je velmi vhodné jak z důvodu rychlosti, tak kvůli vyšší bezpečnosti dat a menšímu opotřebení disku. Disk je vhodné rozdělit do dvou nebo tří částí a na každém oddílu by mělo zůstat nějaké volné místo. V případě problémů je zpravidla náprava či reinstalace  rozděleného disku mnohem jednodušší. Rozdělení disku provádíme při instalaci systému a ne za běhu na téměř zaplněném disku. Při použití více operačních systémů se vždy jako první instalují Windows a teprve potom Linux!