Jak programování ovlivňuje činnost mozku?

Vše, co děláme, je výsledkem impulsů vyslaných z našeho mozku. Každá naše aktivita mozek zpětně ovlivňuje. Včetně programování. Jak programování mění činnost mozku programátora a jaké má temné stránky?

Kouzelné slovíčko dopamin

O dopaminu jste už možná slyšeli. Jedná se o látku, která je přirozeně přítomná v lidském mozku a podílí se na pocitech libosti a blaha. Dramatický efekt kokainu je vyvolán právě tím, že tato droga způsobí extrémní „vylití“ dopaminu do mozku a tím vyvolá euforii.

Dopamin je tedy zodpovědný za pocit štěstí. Jeho produkci kromě drog ovlivňují i různé druhy lidské činnosti. Jednou z těchto činností je také programování. Většině světové populace se nezdá nic přitažlivého na celodenním sezení za počítačem, psaní do textového editoru, hledání drobných chyb a dosahování drobných výsledků. Programátoři si naopak užívají pocit zvláštního transu, hledání řešení problému i pocit vítězství, když je problém vyřešen a program je přesně takový, jaký by měl být.

Když je problém vyřešen, do mozku programátora se vylije dopamin. Ten způsobí ten krásný pocit euforie a vítězství. Stejně tak ale nedostatek dopaminu vyvolává nervozitu, když se řešení problému příliš vleče. Mozku chybí dávka. Dávka dopaminu.

Nejlepší programátoři – závisláci?

Programování je velmi specifickou činností i v tom, kolika různými způsoby lze dojít k řešení problému a jak nečekané toto řešení může být. K tomu, abyste se stali přinejmenším slušným programátorem, musíte nad touto činností strávit stovky, ale spíše tisíce hodin. Mnoho nejlepších programátorů dnešní doby se stalo natolik závislých na přílivu dopaminu, že jim zkrátka nezbylo nic jiného než programovat víc a víc, dokud se nestali experty.

Temná stránka programování: když se vymkne z rukou

Každý, kdo někdy žil nebo žije se závislým člověkem, ví, že takového člověka zajímá jen jediné: dostat dávku té své drogy. U programátorů to je neutišitelný hlad po řešení specifických problémů. To může vést k tomu, že si člověk tyto problémy dokonce sám vytváří, aby utišil dopaminové receptory v mozku. Druhá věc je, že jakmile je vyřešen ten zajímavý problém, ostatní nudná práce už závislého programátora nezajímá – a tak takový člověk jen málokdy dokončí projekt, na kterém pracuje.

Závislý programátor je pro své klienty tak trochu dvojsečnou zbraní. Na jednu stranu je schopen vytvořit fantastické věci a pracovat celé dny; na druhou stranu se může klidně stát, že až po něm budete chtít výsledky, nebude schopen vám dodat prakticky nic. Kvůli potřebě dopaminu a vzrušení z řešení problémů se může stát, že si takové problémy vymyslí i tam, kde nejsou či stráví řešením nepodstatné maličkosti dlouhé hodiny.

Jak celou situaci řešit?

Pokud ve svém okolí znáte někoho, kdo by mohl být závislý na programování nebo sami cítíte, že vás tato závislost ohrožuje, zkuste následující taktiku. Jde o to, změnit systém odměňování. Místo slasti při vyřešení problému je třeba si vybudovat zvyk, kdy vám radost přinesou takové věci jako spokojenost klienta či vědomí vysoce kvalitní práce pro uživatele. Také se osvědčuje zavést systém měření postupu na projektu, kde hned uvidíte, zda se držíte vytyčené trasy nebo jste z ní už odbočili. Jakékoliv způsoby, jak posílit osobní vůli a disciplínu taktéž mohou pomoci bojovat s nepříjemnou závislostí a vrátit programátora na správnou cestu: cestu týmové práce, držení slova a dokončování projektů.

Zdroj: https://virtuecenter.com/blog/the_effects_of_computer_programming_on_the_brain.html