Jak funguje reproduktor?

Běžně si pouštíme rádio, nasazujeme si sluchátka nebo nastavujeme hlasitost klipu na YouTube. Každý zvuk má svoji hodnotu vyjádřenou výškou tónu (frekvencí) a hlasitostí. Tyto vjemy zprostředkovává reproduktor. Hudba by bez reproduktorů byla jako řidič bez auta.

Zvukové vlny

Zvuk se šíří mechanickým kmitáním. Atomy různých látek na sebe narážejí a šíří tak zvuk ve vlnách. Podobným způsobem se šíří mexická vlna na stadiónech. Šíření ve vlnách je možné pozorovat při vhození kamínku do vody.

Ve vzduchu tyto vlny narážejí na různé předměty, které je pohlcují nebo odrážejí. Zvuk tak dostává různý charakter. Reproduktor je přímo zacílen na člověka. Má mu přinést zvukový vjem, který bude příjemný a harmonický.

Princip reproduktoru

Hlavním úkolem reproduktoru je přenést co nejvěrnější zvuk posluchači. Tedy vytvořit vlnění o různých frekvencích, aby se blížilo původnímu zdroji. Reproduktor dostává elektrickou energii a přeměňuje ji na akustickou. Různým způsobem reproduktor vytváří vzduchové vlny a působí jimi na sluchový orgán člověka. Slyšitelný zvuk má kmitočet cca 16 Hz až 20.000 Hz.

Čtěte také: Jak funguje dataprojektor?

Druhy reproduktorů

Nejvíce používaným reproduktorem je elektrodynamický reproduktor. Jak je z názvu patrné, bude elektřina způsobovat pohyb. Proto tento typ reproduktorů má cívku a magnet. Působením elektromagnetického pole se cívka pohybuje a kmitá s membránou. Tímto pohybem způsobuje akustické vlny, které šíří do okolí.

Existují také elektrostatické, piesoelektrické, plazmové a rotační reproduktory. Plazmové reproduktory nemají membránu a působí pouze tlakem vzduchu. A rotační vytvářejí vlnění lopatkami ventilátoru.

Membrána

Tato kuželovitá část reproduktoru přenáší akustické vlny. Podle toho, jak rychle kmitá, vytváří různé frekvence. Velmi důležitý je materiál, a proto nejdražší membrány jsou vyrobeny z uhlíkových vláken a různých příměsí a jejich cena je velice vysoká.

Velikost membrány určuje její charakter. Pro nízké kmitočty se používají širší membrány, protože kmitočet je nižší. Pro vyšší tóny jsou určeny menší membrány, které se rozkmitají lehce.

Dělení reproduktorů

Podle membrán a dalších charakteristik se reproduktory dělí na basové s rozsahem 15 – 5.000 Hz, středopásmové v rozsahu 100 – 12.000 Hz a zbytek musejí zvládnout vysokotónové reproduktory.

Na kvalitě reproduktorů závisí i kvalita poslechu. Lidské ucho a mozek vnímají zvuk intuitivně a každá odchylka od harmonického tónu způsobí nepříjemný pocit. Proto se vyplatí pořídit si kvalitní reproduktory, které využijí digitální nahrávky vysoké kvality.

Reproduktor a hudební průmysl

Řada kapel musí děkovat A.G. Bellovi, který při vynálezu telefonu použil membrány. Tím umožnil poslechnout si hlas na druhém konci aparátu. S nástupem rockových kapel získal reproduktor výsadní postavení. Je jakýmsi hráčem na poli psychiky posluchače.

Zvuk má totiž ještě jeden důležitý efekt. Síla zvuku mění psychiku člověka a odbourává zábrany. Mnozí posluchači jsou vtahováni do hudebního představení právě tímto efektem. Doma si člověk přece také často po určité době zesílí zvuk.

Takže ta bedna na pódiu není jen pro přenos zvuku, ale také je spoluhráč ke zpracování psychiky publika. Proto díky reproduktoru hudebníci vyprodávají stadiony a plní obrovské haly.