Firmy stále častěji sledují zaměstnance. Software dokáže odhalit každé kliknutí i čas strávený na internetu

S rozvojem práce na dálku a moderních technologií přibývá firem, které využívají speciální monitorovací software ke kontrole pracovní aktivity svých zaměstnanců. Tyto programy dokážou zaznamenávat například počet odeslaných e-mailů, čas strávený v jednotlivých aplikacích, navštívené webové stránky nebo frekvenci používání myši a klávesnice. Zaměstnavatelé je využívají především ke kontrole produktivity, ochraně firemních dat nebo odhalování bezpečnostních incidentů. Odborníci ale upozorňují, že jejich používání podléhá přísným právním pravidlům.

Takzvaný „bossware“, tedy software určený ke sledování zaměstnanců, je dnes mnohem sofistikovanější než před několika lety. Vedle základních statistik dokáže vytvářet přehledy o využití pracovní doby, pořizovat snímky obrazovky, sledovat spuštěné aplikace nebo vyhodnocovat aktivitu uživatele během pracovního dne. Některé systémy dokonce využívají umělou inteligenci k rozpoznávání neobvyklého chování nebo poklesu produktivity.

V poslední době se téma monitoringu zaměstnanců dostalo do centra pozornosti také ve veřejné správě. Některé instituce využily podobné nástroje při interních auditech, jejichž cílem bylo zjistit, jak zaměstnanci využívají pracovní dobu. Výsledky ukázaly, že software dokáže poměrně přesně zmapovat pracovní návyky jednotlivých uživatelů a odhalit například dlouhé návštěvy sociálních sítí nebo minimální pracovní aktivitu.

Možnosti těchto nástrojů však nejsou neomezené. Český zákoník práce i pravidla GDPR chrání soukromí zaměstnanců a stanovují jasné podmínky, za kterých lze monitoring provádět. Zaměstnavatel musí mít pro sledování oprávněný důvod, například ochranu svého majetku, citlivých dat nebo kontrolu plnění pracovních povinností. Zároveň musí zaměstnance předem informovat o tom, že monitoring probíhá, jaká data budou shromažďována a za jakým účelem.

Právě transparentnost je jedním z nejdůležitějších požadavků. Firmy nemohou své zaměstnance sledovat tajně ani bezdůvodně. Pokud by například zaměstnavatel nepřetržitě pořizoval snímky obrazovky nebo četl soukromé e-maily bez oprávněného důvodu, mohl by se vystavit nejen pracovněprávním sporům, ale také vysokým pokutám za porušení ochrany osobních údajů. Monitoring proto musí být vždy přiměřený a odpovídat konkrétnímu cíli.

Odborníci upozorňují, že samotná data z monitorovacích programů nemusí vždy věrně odrážet skutečný pracovní výkon. Zaměstnanec může například strávit dlouhou dobu čtením odborných dokumentů nebo analýzou dat, aniž by intenzivně používal klávesnici či myš. Naopak vysoký počet kliknutí nebo odeslaných e-mailů automaticky neznamená vyšší produktivitu. Proto by podobné systémy měly sloužit spíše jako podpůrný nástroj než jako jediné měřítko pracovního výkonu.

S rostoucím využíváním práce z domova se očekává, že význam monitorovacích technologií bude dále narůstat. Firmy se snaží chránit svá data i zvyšovat efektivitu práce, zároveň ale musí respektovat právo zaměstnanců na soukromí. Právníci proto doporučují, aby zaměstnavatelé nastavili jasná interní pravidla monitoringu a otevřeně zaměstnance informovali o tom, jaké technologie používají. Jen tak lze předejít sporům a zajistit, že kontrola bude v souladu se zákonem.

Zdroj foto: www.pexels.com