Elon Musk: Architekt budoucnosti

elon-musk-rolling-stone-interview-ae137f40-5cf4-4b28-bc47-d37b06b60310

Tohle je příběh člověka, jehož ambiciózní cíle a představy do značné míry přetváří naší realitu a dělají mnohem lákavější budoucnost. Americký redaktor plátku Rolling Stone s tímto člověkem strávil devět měsíců, sledoval jej při všem, co dělal a zpracoval o tom následující článek. Ten, dle mého názoru, dokonale shrnuje, kým je a na čem se svými kolegy pracuje vizionář a vynálezce Elon Musk.

Je páteční odpoledne a v kancelářích SpaceX v kalifornském Hawthorne se kolem Elona sbíhají jeho tři děti – jedno z trojčat a jeho obě dvojčata.

Musk má na sobě šedé triko a sedí na otočné židli u svého stolu. Nemá žádnou vlastní kancelář či stůl za zavřenými dveřmi. Je v rohové kóji, kterou má vyzdobenou fotkami jeho raket a různými věcmi, které mu připomínají Teslu a jeho další společnosti.

Asi nejzajímavější v jeho kóji je plakát s padající hvězdou a podtrženým nápisem: „Když padá hvězda, a my si něco přejeme, naše sny se můžou stát skutečností. Ovšem pokud to není skutečný meteor letící na Zem, který zničí všechen život. Pak už je úplně fuk, co jste si přáli. Pokud jste tedy nechtěli být zabiti meteoritem.“ Pro hodně lidí se tahle hláška může jevit jako perfektní zástupce černého humoru, ale v tomto prostředí a kontextu je to dokonalá připomínka Elonova ctižádostivého plánu: vytvořit zázemí pro lidstvo na Měsíci a jiných planetách ve vesmíru. Pokud se tedy lidstvo ještě před tím, než Elon a jeho spolupracovncíci dosáhnout jejich ambiciózních cílů, nepošle samo do temných časů. Když to Elon stihne, bude pak nejspíše pamatován jako jedna z nejdůležitějších osobností našeho tisíciletí. A jednoho dne, všechny děti na různých planetách vesmíru budou oslavovat Muskův den jako připomínku zrození člověka, který odstartoval éru vesmírné kolonizace.

A tohle je jen špička ledovce ambicí Elona Muska. Vyjma elektrifikace automobilového průmyslu, našich domácností a všech odvětví, které ještě stále žijí z fosilních paliv, pracuje na super-rychlé meziměstské přepravě, zmírnění dopravních zácp prostřednictvím podzemních tunelů s elektrickými plošinami pro transport aut a lidí, propojení lidské mysli s počítačem a popularizaci vývoje umělé inteligence, která by mohla ve špatných rukou docela racionálně rozhodnout o vyhlazení lidské rasy.

Nutno však dodat, že Elon, ve svých 46 letech, zdaleka nedokončil ani jeden ze svých cílů. Zatím.

Ale i tak má za sebou pár věcí, kterými se může chlubit jen hrstka žijících lidí: bez žádné předešlé zkušenosti vstoupil do dvou odvětví, do kterých bylo doposud těžké se dostat díky zažitým standardům a procesům – výroba aut (Tesla) a raket (SpaceX) – a postavit ty nejlepší produkty, měřeno na jakékoliv smysluplné metrice, kterou si jen vymyslíte. A během toho se mu povedlo dosáhnout cílů tak vznešených, že v ústech kohokoliv jiného budou nazývány fantazií.

„Dívám se na krátké pozice,“ říká Musk a pročítá CNBC na svém iPhone. Mluví k dětem bez toho aniž by se na ně podíval: „Kluci, podívejte na to: Tesla má největší krátkou pozici na celém burzovním trhu. 9 miliard dolarů.“

Jeho děti se nakloní k telefonu, k tabulkám, kterým já absolutně nerozumím. Tak mi jeho 13 letý syn, Griffin, vysvětluje: „Lidé se sázejí, že akcie Tesly půjdou dolů. Když to dopadne, vydělají hodně peněz. Jenže oni jdou nahoru, takže právě přišli o šílený balík peněz.“

„Jsou to blbci, kteří chtějí, abychom skončili,“ elaboruje Musk. „Neustále se pokoušejí vymýšlet falešné drby a zesílit všechny negativní fámy, které o nás kolují. Mají opravdu silnou motivaci k tomu, abych lhal a zpochybnil svou integritu, je to opravdu hrozné, je to…“

Zasekl se uprostřed věty. „Neetické?“ snažil jsem se mu pomoci.

„Je to…,“ potřásá hlavou a hledá to správné slovo. „Ubíjející,“ říká tiše.

V současném světě je lehké se splést, kdo je tím, kdo doopravdy uvádí věci do pohybu a tím, kdo je pouhou karikaturou, která jen skvěle zapadá do pohledu na svět. Naše kultura vždycky potřebovala darebáky a hrdiny, blázny a génie, obětní beránky a vzory. A i přes spekulace, Elon není robot poslán z budoucnosti, aby zachránil lidstvo. Během devíti měsíců jsem jej sledoval při všem, co dělal – od přemýšlení o tom, jak budeme jednou přistávat na Marsu až po plánování nových průlomových technologií, které se chystá vyvíjet se svými spolupracovníky na poli umělé inteligence. Nahlédl jsem do toho, kdo je Elon Musk a zjistil jsem, že je úplně nikdo jiný než jak o něm vypráví mýty a pověsti.

Plnohodnotný technolog a šachový velmistr

Plátek The New York Times jej označuje za „nejúspěšnějšího a nejdůležitějšího podnikatele na světě„. A není se čemu divit: on je pravděpodobně jedinou osobou, která stojí za vznikem několika miliardových společností – PayPal, Tesla, SpaceX a SolarCity. Ale ve svém jádru, Elon není žádný byznysmen nebo typický podnikatel. Je to inženýr, vynálezce a, jak on rád používá, “technolog”. Díky svému přirozenému nadání k inženýrství, dokáže nalézat neefektivity a nedostatky, které postihují naši civilizaci.

„Elon je schopen vidět věci mnohem jasněji než kdokoliv jiný,“ popisuje jej jeho bratr Kimbal. Během našeho povídání zmiňuje i Elonovu lásku k šachu, která jej v mládí charakterizovala. „V šachu se jako velmistr občas dostáváte do situace, kdy vidíte 12 kroků vpřed. Elon těch 12 kroků dopředu vidí v každé situaci.“

r1301_fea_elon_musk_v2_b-ee21da55-a464-44f4-82a2-f6909c1e74ba

Jeho děti musely odejít brzy domů, ke své matce a Elonově bývalé manželce Justin. „Kéž bychom mohli být soukromní,“ zamumlá si Elon v kontextu s tou akciovou záležitostí. „Ve skutečnosti nás činí méně efektivní být veřejnou společností.“

Následuje ticho. Musk se opřel o svůj stůl a podíval se na telefon, ale nic nepsal ani nečetl. Pak se sesunul na podlahu, na jeho sedací válec. Posadil jsem se naproti němu a začal jsem se ptát na detaily kolem uveřejnění Tesla Modelu 3, které se konalo před týdnem a na to, jak se cítil během toho, co stál na jevišti a sděloval nadšenému publiku, že se mu podařilo dosáhnout 14 letého plánu vyrobit první masově produkovaný elektromobil.

Cíl, pro Muska, nebyl vyrobit elektromobil s cenovkou $35 000 dolarů. Bylo pro něj podstatné vyrobit elektromobil s hodnotou $35 000, který je tak dobrý a poptávaný, že nutí ostatní výrobce postupně vyřazovat vozy poháněné na fosilní paliva a produkovat na trh vozy na elektřinu. A do jisté míry se mu to povedlo, do dvou měsíců největší světové automobilky (General Motors a Jaguar Land Rover) oznámily, že plánují skončit s výrobou aut na fosilní paliva a že věnují svůj čas a peníze na vývoj a výrobu elektromobilů.

Ptal jsem se Elona na nějakou otázku a on mě zarazil. „Počkejme chvíli, potřebuji si zajít na toaletu. Potom tě poprosím, abys mi zopakoval otázku. Musím z hlavy dostat jiné věci,“ odmlčel se.

Po pěti minutách se stále Elon nevracel. Sam Teller, jeho vedoucí oddělení zaměstnanců, jej odešel hledat se slovy: „Hned budu zpátky.“

Po pár minutách oba přicházejí a něco si navzájem šeptají. Pak se Musk opět usadil ke stolu.

„Můžeme naši schůzku přeložit na jiný den, pokud se to nehodí,“ navrhl jsem mu.

Emočně na dně

Musk se opřel o desku stolu a odmítl. „Zabere mi to trošku času než se dostanu do rytmu událostí,“ řekl. „Rozešel jsem se se svou přítelkyní, byl jsem do ní opravdu zamilovaný, teď to bolí.“

Pozastavil se a hnedka sám sebe opravil: „Tedy, spíše ona se rozešla se mnou než já s ní.“

Po chvíli mi konečně odpověděl na otázku: „Byl jsem v těžké emocionální bolesti,“ vysvětluje Musk své rozpoložení během zahájení sériové výroby nového vozu. „Bylo pro mne těžké, abych během toho všeho nevypadal jako ten nejvíc depresivní chlapík. Většinu toho dne jsem byl nemocný a pak jsem se musel začít psychicky bránit. Vypil jsem pár Red Bullů, promluvil jsem si s pozitivní lidmi a pak jsem si řekl: ‘Všichni ti lidé spoléhají na mne. Dobře, jdu do toho!’“

Pár minut před zahájením, po té, co Elon poprvé v životě meditoval, vybral song, který jej doprovázel na pódium. „R U Mine?“ od Artic Monkey.

Elon probíral svůj rozchod ještě několik minut. Po té se na mne obrátil a zeptal se: „Znáš někoho, s kým bych mohl chodit? Je to pro mne hrozně těžké bavit se s lidmi.” Polkl a tiše zakašlal. „Hledám nějaký dlouhodobý vztah. Nechci nic na jednu noc. Hledám nějakou seriózní partnerku, o to tu jde.“

Snažil jsem se reagovat s klidem a poradit mu, že není dobrý nápad se hnedka pouštět do dalšího vztahu. Měl by si nejdříve udělat nějaký čas pro sebe a zjistit, co mu ve vztazích nefunguje: v jeho manželství se spisovatelkou Justine Musk, v manželství s herečkou Talutah Riley a v tomto vztahu s herečkou Amber Heard.

„Pokud nejsem ve vztahu, nemůžu být šťastný,“ reagoval.

Snažil jsem se mu tedy vysvětlit, že tak zoufalá potřeba mít někoho vedle sebe hraničí se závislostí.

Musk nesouhlasil. „To není vůbec pravda,“ odpověděl. „Sám nikdy nebudu šťastný. Chodit spát samotný mne zabíjí.“ Elon zvážněl a pokračoval: „Je to hrozný pocit: být sám ve velkém prázdném domě, a slyšet, jak se chodbou ozývají mé vlastní kroky. Úplné prázdno – nikoho nemáte po boku. Kurva. Co tě rozveselí v takových situacích?“

Musk má v něčem pravdu, uvědomil jsem si.

„Když jsem byl ještě dítětem, byla tu jedna věc…,“ pokračoval zamyšleně Musk. Všiml jsem si, jak i přes jeho sebevědomý postoj, se mu v očích a tvářích hromadil příliv emocí. Zarazil se: „Nikdy nechci být sám.“ Jeho hlas klesl šeptem: „Nikdy nechci být sám.“

Začal se mlčky dívat dopředu. Musk je titán, vizionář, charismatický člověk, který prosazuje masivní historické nevyhnutelnosti – ale v tomto kontextu vypadá jako dítě, které se bojí odloučení. Když nad tím tak přemýšlím, možná právě zde se začíná psát původ jeho superambic. Ale o tom až později.

Chtěl mi něco ukázat. „Pokud řekneš něco o tom, co uvidíš, bude nás to stát miliardy,“ řekl a postavil se od stolu. „A tebe zatknou.“

r1301_fea_elon_musk_v2_c-e6e44d7d-a1d3-4cd8-bc70-54c45d5db760

Nejzajímavější turistickou atrakcí v celém Los Angeles nenaleznete v žádných průvodcích: Je to jihozápadní část Hawthornu, kolem SpaceX. Pokud byste šli od Crenshaw Boulevard k Jack Northrop Boulevard na 120th Street, viděli byste úžasné město budoucnosti ve výstavbě. Je to „Muskovo město“, alternativní realita, triumf futuristických představ víc úžasný než jakýkoliv Disneyland. Na západní straně ulice si asi nemůžete nevšimnout 50 metrové rakety, která je perfektní připomínkou Muskova snu o levném vesmírném cestování. Tahle raketa byla první lidsky vyrobenou raketou, která se neporušena vrátila z orbitu zpátky na Zem a po té byla opět (úspěšně) vypálena zpět do vesmíru. Na opačné straně ulice bývalo kdysi zaměstnanecké parkoviště, než z něj udělali první tunel pro Muskovu The Boring Company, která staví podzemní tunely pro zefektivnění městské dopravy.

O míli dál, na Jack Notrhrop Boulevard, zase leží obří vakuová trubice. Je to testovací projekt společnosti Hyperloop, Muskovy vize super-rychlého meziměstského cestování.

Sečteno podtrženo, vize Elona Muska slibují propojení Země se zbytkem sluneční soustavy způsobem, který ve velkém změní vztah lidstva k dvěma nejdůležitějším aspektům naší reality: vzdálenosti a času.

Ale je tady ještě jedna budova. Tu moc lidí z veřejnosti nenavštívilo a nejspíš ani nikdy nenavštíví. (Musk mne tam však vzal.) Do Tesla Design Studia, kde pracují lidé pověření vývojem Tesla Semi náklaďáků a dalších prototypů vozidel značky Tesla.

Tam, kde se tvoří budoucnost

Před vchodem mi ochranka vzala telefon a diktafon. Dali mi alespoň papírový zápisník a pero na poznámky. Po té jsme pokračovali do budovy, kde mi Musk ukázal náklaďák Tesla, který pomůže elektrifikovat trh s nákladními vozy. (Musk se dokonce pokouší vytvořit supersonické elektronické letadlo, které bude umět vertikálně vzlétnout a přistát). Byli tam také přítomni čtyři nejdůležitější zaměstnanci Tesly – Doug Field, JB Straubel, Franz von Holzhausen, Jerome Guillen – kteří s očekáváním sledovali, jak Musk poprvé zkoumá novou konfiguraci řidičovy kabiny.

Guillen mi popsal celou myšlenku, která stojí za Tesla Semi: „Přemýšleli jsme: ‘Co lidé chtějí?’ Chtějí spolehlivost. Nízkou cenu. A komfort. A tak jsme kompletně redesignovali typický koncept náklaďáku.“

Tenhle ten přístup, tohle všechno je jen dokonalým zrcadlem filozofie, kterou uznávají všichni přední vizionáři z celého světa: myšlenky na prvním místě. Jinými slovy, pokud chcete něco tvořit nebo inovovat, začněte s čistým papírem. Nepřijímejte žádné myšlenky ani nápady, protože to tak dělá někdo jiný. Pokud chcete například vyvinout nový nákladní automobil, musíte být schopen efektivně přesunout náklad z bodu A do bodu B a během toho dodržovat fyzikální zákony (ideálně). Vše ostatní je diskutabilní, včetně vládních předpisů.

Jako výsledek tohoto stylu myšlení je Musk schopný vidět dané odvětví více objektivně než kdokoliv jiný, kdo v něm podniká či pracuje celý život.

Lidé v této souvislosti mají jednu nešťastnou povahu. Když se o něčem rozhodují, svá stanoviska nehodlají měnit – dokonce i v případě, že si protiřečí. „Je to velmi nevědecké,“ argumentuje Musk. „Existuje věc. Jmenuje se fyzika, která obsahuje efektivní vědecké metody ke zjištění pravdy.

Vědecká metoda

„Vědecká metoda“, jak ji Musk často nazývá, popisuje to, jak přichází s novými nápady, řeší problémy a určuje, jak začít byznys. Tady je, jak ji Elon sám definuje:

  1. Ptejte se na otázky.
  2. Shromážděte o tom co nejvíce informací.
  3. Vytvořte axiomy založené na důkazech a pokuste se přiřadit pravděpodobnost pravdy každému z nich.
  4. Vytvořte z nasbíraných informací závěr založený na důvěryhodnosti, abyste zjistili: Jsou nalezené axiomy správné, relevantní, vedou k našemu záměru a s jakou pravděpodobností?
  5. Požádejte ostatní, aby zpochybnili váš závěr.
  6. Pokud už nikdo nemůže vyvrátit váš závěr, pak máte pravdu

„A to je vědecká metoda,“ popisuje Musk. „Je to opravdu užitečné ve všem, co dělám,“ dodává.

„Ale stejnak ji většina lidí nepoužívá,“ pokračuje. „Raději se zapojují do zbožného myšlení, že se tak nějak vše stane. Ignorují protiargumenty. Formují závěry na tom, co dělají či nedělají. A výstupem toho je odůvodnění: ‚Je to pravda, protože jsem řekl, že je to pravda‘, z čehož plyne neobjektivní pravda.“

„Základním záměrem Tesly, tedy alespoň mojí motivací,“ vysvětluj koktavě, „bylo zrychlit nástup energie generované z obnovitelných zdrojů. To je důvodem, proč všechny moje patenty jsou volně dostupné a může je kdokoliv použít. Je to nejlepší způsob, jak urychlit nástup obnovitelné energie.“

Dále pokračuje: „Klimatické změny jsou největší hrozbou našeho století, vyjma umělé inteligence. Stále to lidem opakuji a už mne nebaví být v tomhle Cassandrou (pozn. překladatele: proslulá řecká věštkyně). Ve vědecké komunitě tenhle názor sdílí snad všichni, kdo jsou alespoň trošku normální.“

Dalších 20 minut, Musk zkoumal Tesla Semi. Nejprve komentoval technické specifikace, následně šel do detailu – společně se svým týmem rozebíral výhody a nevýhody různých typů svařování. Pak se přesunul k designu. Konkrétně k záležitostem ohledně komfortu řidiče, kterou nemůžu ve článku specifikovat, kvůli zmíněné možnosti zatčení mé osoby.

Podle Muskových odhadů, člověka definuje z 80 % příroda a 20 % to, jak žije. Jakkoliv je tato hypotéza pravdivá, pokud chcete pochopit, jak Elon Musk mění realitu a připravuje pro nás snovou budoucnost, musíte proniknout do jeho minulosti, která v sobě skrývá strach z vyhlazení lidstva a samotu.

elon-8b9e4a86-7d90-43e1-ae85-4713c90c7dd8

Prvních osm let žil Musk se svou matkou, Maye, světovou modelkou, a jeho otcem a inženýrem, Errolem v Jihoafrické republice. Oba dva rodiče však často nevídal.

„Neměl jsem žádnou stálou chůvu nebo něco takového,“ vypráví Musk. „Měli jsme jen správkyni domu, která se čas od času zastavila, aby zjistila, zda jsem něco nerozbil. Ale jinak si mne nevšímala. A to i přes to, že jsem sestavoval rakety a dělal věci, které mne mohly zabít. Doposud se divím, že mám na ruce všechny prsty.“ Podíval se na své ruce a pokračoval: „Vychovaly mne knihy. Knihy a rodiče.“

Jedna z knih, která popisuje svět, který Musk buduje je „Nadace“, epická science fiction sága od Isaaca Asimova. Všechny tyto knihy se točí kolem vizionáře Hariho Seldona, který vyvinul vědeckou metodu, s kterou může predikovat budoucnosti na základě chování davů. V horizontu 30 000 let vidí, jak se lidstvo žene do záhuby. A tak sestavuje plán, který zahrnuje kolonializaci vzdálených planet, jenž by měl zmírnit dopad nevyhnutelných katastrof.

„Asimov na mě měl určitě vliv, paralelně s tím i Edward Gibbon s Úpadkem a pádem říše římské, ale byl to Asimov, kdo použil nějaký druh moderní galaktické říše,“ vysvětluje. „Ponaučení, která jsem si z těch knih odnesl jsou, že bychom měli přijmout sadu opatření, která pravděpodobně prodlouží existenci naší civilizace a minimalizují pravděpodobnost našeho pádu.“

Zpět k jeho rodině

Maya a Errol se rozvedli. Muskovi sourozenci – Kimbal a Tosca – zůstali s matkou. Musk šel s otcem: „Bylo mi líto mého otce, protože moje matka měla všechny děti. Vypadal opravdu smutně a osamoceně. Myslel jsem si, že mu můžu dělat společnost.“

V téhle době, bylo Muskovi něco kolem 10 let. A svým rozhodnutím se dostal do své vlastní temnoty. Bylo to špatné rozhodnutí, které ale přišlo ze správného místa.

Zarazil se a začal vzpomínat: „Jo, bylo mi líto mého otce. Akorát jsem ještě tehdy nerozuměl tomu, co byl můj otec zač.“

„Nebyl to dobrý nápad,“ nahlas povzdechl.

Podle Elona, Errol byl mimořádně inteligentní – brilantně brilantní inženýr – a asi i nejmladší člověk v Jižní Africe, který dostal profesní inženýrskou certifikaci. Když se Elon k němu nastěhoval, do Lone Hill (předměstí Johannesburgu), Errol si sám vydělával peníze na různých staveništích a ve smaragdových dolech.

„Jsem přirozeně dobrý v inženýrství, protože mne to naučil otec,“ pokračoval Musk. „Co je pro ostatní hrozně složité, je pro mne hračka. Já se domnívám, že ty věci jsou úplně to zřetelné, ostatní je ale nechápou.“

Jaké věci?

„Třeba to, jak funguje elektroinstalace v domě, jističe, střídavý a stejnosměrný proud, ampéry a voly, jak namíchat výbušnou směs z benzínu a oxidantů a podobně.“

Avšak Muskovův otec měl i stinnou stránku, která z větší části definuje to, kým Errol je. „Byl to strašný člověk,“ zdůrazňuje Musk. „Nemáte ponětí.“ Muskův hlas se roztřásl: „Můj otec doslova plánuje zlo.“

Musk však později potvrdil, že se jednalo o neuvěřitelnou emocionální zátěž. Nikoliv o fyzické týrání.

Elonovi během povídání o jeho otci doslova zrudly oči. „Nemáte ponětí, jak hrozný byl. Spáchal skoro každý zločin, který si dokážete jen představit. Snad každé možné zlo, které máte jen na mysli…“

Musk chtěl určitě něco říct, ale nenacházel slova. Vydal ze sebe jen: „Je to tak hrozné, nevěřili byste mi to.“

Po obličeji mu začala stékat slza. „Nevzpomínám si, kdy jsem naposledy brečel.“ Otočil se na Tellera: „Viděl si mne někdy brečet?“

„Ne,“ odpověděl Teller. „Nikdy jsem tě brečet neviděl.“

Proud slz na Muskově obličeji skončil stejně rychle jak začal. Zase se z něj stal člověk s chladnou a kamennou tváří. Tak, jak jej zná celý svět.

Je mi jasné, že tohle není tvář někoho bez emocí, ale obličej člověka, který byl nucen veškeré emoce potlačit, aby přežil své bolestivé dětství.

Živoucí ztělesnění zla, aspoň dle Elona

Když jsem pátral po zločinech Muskova otce, zjistil jsem, že nikoho úmyslně neohrozil a ani nespáchal žádné násilí, vyjma jednoho případu, kdy zabil tři z pěti nebo šesti ozbrojených lidí, kteří se mu vloupali do domu. Později byl tento případ ohodnocen jako vlastní sebeobrana.

Errol mi e-mailem napsal: „Byl jsem obviňován, že jsem gay, pedofil, zrádce, krysa, sráč, bastard a mnoho dalšího. Moje vlastní matka mne nazvala bezohledným a kázala mi, že bych se měl naučit lidskosti.“ Konec e-mailu uzavřel větou: „I přes to miluji své děti a udělal bych pro ně cokoliv.“

Když se stal Elon úspěšným, udělal pěkné gesto. Se stejným optimismem jako se stěhoval ke svému otci, jej přestěhoval společně s jeho novou rodinou do luxusního domu v Malibu. Koupil mu dům, auta a lodě. Ale jeho otec, jak Elon popisuje, se nezměnil.

„Z mé zkušenosti neexistuje cokoliv, co byste mohli udělat,“ popisuje Musk ztracený případ svého otce a jeho nenapravitelnosti. „Nic, absolutně nic. Zkusil jsem všechno. Hrozil jsem mu, nabízel jsem mu odměny, přesvědčoval ho, ale mělo to opačný efekt. Zhoršil se.“

Někde v tomto traumatu je možná ukrytý klíč ke všem Elonovým světonázorům o stvoření a zničení, užitečnosti a škodlivosti a o bránění světa zlem.

Ve škole to nebylo o nic lepší než doma. Elon byl do svých patnácti brutálně šikanován.

„Hodně dlouho jsem byl ten nejmladší a nejchytřejší kluk u nás ve třídě, protože jsem se narodil poslední možný den, kdy ještě nabírali děti do školy, 28. června. Takže na mne snad všechny školní gangy pořádaly pravidelné lovy jak na kočku a myš,” popisuje Musk.

Musk v té době odložil všechny své knihy a začal se učit bojovému umění – karate, judo a wrestling.

Díky tomu, kdykoliv se dostal Musk do boje s tím největším tyranem ze školy, pokusil se jej knockoutovat na jednu ránu. Uvědomil si: „Pokud bojujete s tyrany, násilí nepřestane. Dokud je netrefíte do nosu. Oni totiž hledají jen cíle, které se nechtějí anebo nemůžou bránit. Pokud ze sebe uděláte těžký cíl tím, že je praštíte do nosu, tak vás na to sice hnedka zmlátí, ale už to neudělají nikdy znovu.“

Když bylo Muskovi 17, opustil školu a přestěhoval se do rodné země své matky, do Kanady. Jeho otec mu to vysloveně nepřál, Musk popisuje: „On se vsázel, že do tří měsíců k němu přilezu, že se tam nikdy nepřestěhuji, že nikdy nic nezvládnu udělat sám a podobně. K tomu mne celou dobu nazýval idiotem.“

Elon Musk a Peter Thiel při založení PayPalu

Elon Musk a Peter Thiel při založení PayPalu

Potom, co se Elon stal úspěšným, si jeho otec připsal zásluhy za údajnou pomoc – do takové míry, že jsou tyto „zásluhy“ napsány i na stránce na Wikipedii. „Jedna věc, kterou prohlašuje je, že nám dal peníze na to, abychom mohli s mým bratrem založit Zip2, naší první společnost, která poskytovala online průvodce městem,“ popisuje Musk. „To ale není pravda, neplatil nám ani za vysokou, na tu jsme si museli vydělávat s bratrem sami anebo si ji platit prostřednictvím stipendií nebo studentských půjček. Finance, které jsme vložili do Zip2 pocházeli od různých investorů ze Silicon Valley,“ uvádí na pravdou míru.

Muskova kariéra zdobí jeho stůl. Má na něm snad připomínku každé jeho společnosti, včetně hrnečku s nápisem „X.com“, což byla původní internetová banka, kterou založil a která se později přejmenovala na PayPal. Prodej Zip2 mu totiž vydělal $22 milionů, které částečně použil ke spuštění onoho zmíněného X.com. S částkou $180 milionů po zdanění, kterou získal z prodeje PayPalu, založil SpaceX s investicí $100 milionů, do Tesly pak investoval $70 milionů, do SolarCity $10 milionů a pár drobných si nechal pro sebe.

Tony Stark? Nebo Jobs?

Musk je však osobnost, která je silně spjatá s řadou nedorozumění. Traduje se o něm, že je živoucí kopií Tonyho Starka z Iron Mana nebo druhým Stevem Jobsem. Požádal jsem Elona, zda by si pro účely focení navlékl černý rolák, typické pro Jobse. Nečekal jsem, co bude následovat: „Kdybych umíral, a měl na sobě rolák,” řekl mi, “snažil bych se ho i přes svůj poslední nádech co nejrychleji ze sebe servat a odhodit co nejdál od mého těla.“

Takže, o co se tedy Musk snaží?

„Snažím se dělat užitečné věci,“ vysvětluje. Poprosil jsem jej, aby mi tuto myšlenku přiblížil: „Je to skvělá aspirace. Užitečné věci pro mne znamenají věci, které mají nějakou přidanou hodnotu pro společnost. Fungují a dělají lidem lepší život a tím budují lepší budoucnost,“ pozastavil se, „myslím si, že bychom měli udělat vše pro ‚lepší‘ budoucnost.“

Když jsem jej poprosil, aby mi definoval, co si představuje pod slůvkem „lepší“ začal elaborovat: „Bylo by mnohem lepší, kdybychom zmírňovali účinky globálního oteplování, v městech by byl čistší vzduch a zastavila se těžba uhlí a ropy v různých částech světa. Za prvé je to problematické a za druhé, stejně jednou dojdou.“

„A pokud se staneme multiplanetární rasou, zmírním možné následky jediné události, vytvořené člověkem nebo přírodou, která by mohla navždy smést naši civilizaci. Stejně jako tomu bylo v době dinosaurů. V naší minulosti došlo k pěti masívním zánikům. Lidé se ale stejnak nepoučili. Multiplanetární civilizace je proto pojistka do budoucna, pojistka života, jak jej známe a dělá to budoucnost mnohem zajímavější.“

Tak, tohle je ideologie Elona Muska.

Vzpomeňte si na lidi, kteří jsou nejvíce spjati s inovacemi v tomto století: jsou to lidé, kteří stavěli počítače, vyvíjeli operační systémy, webové stránky nebo sociální sítě. O několik let později se tyto firmy transformovali a nyní jediné problémy, které řeší jsou ty, jak se dostat do centra dění svých uživatel.

Pokud by museli Muskovi zaměstnanci nad něčím takto začít přemýšlet, podívali by se na sebe a považovali se za totální blázny. Tento typ myšlení nedává smysl: „Je to rozporuplné k tomu, jak chceme, aby náš svět vypadal,“ elaboruje Musk, „každý pak jedná podle jiného morálního kódu, dělá jiné věci než zbytek světa a společně to nedává prostě smysl. Pokud se všichni budou furt pokoušet o předehnání své konkurence na úkor lidí, bude tu hrozně ruchu a nepřirozeného zmatku. A proto se vyplatí dělat užitečné věci.“

Později spolu diskutujeme jeho vizi lidské základny na Měsíci a další financování misí do vesmíru tím způsobem, že začne stavět znovu-použitelné rakety pro cestování mezi městy napříč naší planetou. Myšlenka je jednoduchá, dostat se do jakéhokoliv města za méně než jednu hodinu.

Zeptal jsem se ho, zda věří v něco, co ostatní lidi překvapuje.

„Myslím si, že jsem puntičkář a zakládám si na pravdě. Pravda a přesnost. Snažím se lidem vysvětlovat: ‚Když pracujete se mnou, nemusíte číst mezi řádky. Já udávám, kde jsou řádky!'“

Měl jsem možnost Muska pozorovat na týdenním meetingu s inženýrským týmem ve SpaceX, kdy mu osm nejlepších lidí z oborů ukazovalo PowerPoint prezentaci s posledními novinkami ohledně vývoje rakety, která jednou dosedne na povrch rudé planety. A zatímco Musk poslouchal technické specifikace od nejlepších mozků z oblasti, dodával k tomu další elementy a znalosti z oblastí, které zdaleka přesahují inženýrství a logistiku.

„Vždy se ujistěte, že ta věc nevypadá ošklivě nebo něco takového,“ doporučuje Musk svým kolegům. Později komentuje: „Estetika téhle věci není nic moc, vypadá to jako vyděšená ještěrka.“

Užitečnost především

Tenhle přístup dokonale reflektuje strukturu Muskovy zpětné vazby a jak nad ní přemýšlí: Nejprve, dělejte věci, které jsou užitečné, logické a vědecky možné.

Následně vždy hledá směr, jak zlepšit věc na každé její úrovni: Co lidé akceptují jako standard v tom daném odvětví a kde je prostor pro signifikantní zlepšení?

To mu dá pevnou půdu pod nohami a následně ve svém procesu hledí na estetickou stránku. Produkt dle něj musí být esteticky krásný, jednoduchý, cool, elegantní a jak Musk rád používá „boží„.

Dalším důležitým aspektem tohoto procesu je prvek, na který se soustředí jen hrstka firem: personalizace. Tuhle vlastnost v Muskových produktech nejčastěji reflektují jejich Easter Eggy, například to, že hlasitost v Tesle lze nastavit až na úroveň 11  (v úctě k muzikálu Spinal Tap) nebo to, že v prvním letu rakety Dragon poslali „tajné užitečné zatížení“, které se později ukázalo jako kolo sýra (v poctě k Monty Python).

Na práci pro Muska je podle jeho zaměstnanců nejvíce vzrušující to, kdy on očekává, že splníte svou práci. Například jeden pátek, když jsem šel za Elonem na další rozhovor, jsem potkal na parkovišti skupinu zaměstnanců SpaceX, jak horlivě přeparkovávají svá auta. Později jsem se dozvěděl, že ta samá skupina ještě před pár minutami seděla na jednání s Muskem, který se jich ptal, jak dlouho bude trvat odstranění všech aut z parkoviště a začne se kopáním prvního tunelu pro jeho The Boring Company. Jejich odpověď: dva týdny.

Musk se jich ptal na důvody a když nashromáždil všechny potřebné informace dospěl k závěru: „Začněme dnes a uvidíme, jaká bude největší díra, kterou jsme schopni vykopat do nedělního odpoledne. S tím, že budeme kopat 24 hodin denně.“ A tak se i stalo, do tří hodin byla auta pryč a v zemi díra.

Celý jeho přístup má jednu vadu na kráse, nastavuje tak ambiciózní termíny, že je skoro nikdy nemůže splnit. Roadster, Model S a Model X byly opožděny oproti původním plánům. A stejný scénář následuje i u Modelu 3, na který už teď čeká a nejspíše i se zpožděním bude čekat 500 000 lidí (v předobjednávkách). Je to z mnoha důvodů, ale Musk to shrnuje takto: „Je lepší dělat dobré věci, které budou opožděny než dělat špatné věci včas.“

raketa

„Očekávám, že selžu,“ říká Musk. Sedíme ve třípatrové budově v San Franciscu, která byla nedávno vybavena. Kdysi tato budova patřila firmě Stripe, poskytovateli platebních karet. Nyní však patří Muskovi, který ji zasvětil svým dvěma společnostem: Neuralink a OpenAI.

Tyhle společnosti mají podobné vize jako Tesla nebo SpaceX, když byly na začátku své cesty. Jsou to skupiny o pár nadšených lidech, kteří pracují s omezenými zdroji, aby dosáhli na ambiciózní cíle, které do nějaké úrovně můžou ovlivnit životy miliard lidí. Ale na rozdíl od Tesly či SpaceX zde není žádná jasná cesta k cíli – ty technologie ještě neexistují.

Budoucnost patří mysli propojené s počítačem

OpenAI je nezisková organizace dedikovaná na minimalizaci nebezpečí umělé inteligence. Naproti tomu Neuralink pracuje na technologiích, které bychom si v budoucnu mohli nechat implantovat do mozku a propojit se tak s počítačem a dalšími technologiemi.

Zdá se vám to jako protichůdné myšlenky? Zkuste se na to podívat takto: Neuralink nás, jako lidi, udržuje ve hře v jakémsi intelektuálním závodě. Stroje nás nemůžou předehnat pokud budeme mít všechny benefity jejich technologií v centru našeho myšlení. A to už zní jako férová přidaná hodnota.

Takový neobvyklý Muskův den, když jej tráví v těchto dvou společnostech, vypadá nějak takto: Musk ukazuje dokument o umělé inteligenci lidem z Neuralinku. Stojí před nimi a vypráví jim o jeho vizi bezpečné umělé inteligence: „Možná je tu tak 5 až 10 % šance na úspěch,“ říká.

Výzva, která stojí před OpenAI, se dá rozdělit na dvě podmnožiny. První problém nastává při budování něčeho, co je principiálně chytřejší než vy. Ten problém je,… že je to chytřejší než vy. A přidejte k tomu skutečnost, že umělá inteligence nemá žádnou emocionální stránku, žádné výčitky, morálku, nic – to jsme pěkně v prd**eli.

Další jejich výzvou je, že OpenAI je nezisková organizace, která však konkuruje obrovským projektům jako například Google DeepMind, do kterého Musk taktéž v minulosti investoval – jen proto, aby mohl pozorně sledovat vývoj umělé inteligence v rukou Googlu.

AI a strach z centralizace moci

„Firmy jako Facebook, Google a Amazon – popřípadě Apple, ale ti vypadají, že se o vaše soukromí starají – mají o vás neuvěřitelně mnoho informací, nedokážete si to ani představit,“ popisuje mi. „Je tu hrozně velký risk centralizace moci. Pokud by umělá inteligence reprezentovala nejvyšší úroveň moci, je opravdu dobrý nápad, aby byla kontrolována několika lidmi v Googlu a to bez dohledu veřejnosti?“

„Spěte vklidu,“ vtipkuje Musk potom, co dokument skončil. Následně zahajuje se svými kolegy diskuzi, během které si sepisují nějaké myšlenky a asociující nápady.

Mezitím, co mluví si sáhne do kelímku pro popcorn. A po chvilce se začne dusit: „Sakra, mluvíme tu o hrozbě naší civilizace,“ popisuje, „a já se tady udusím hloupým popcornem.“

Poslední rozhovor

Je devět hodin v noci, čtvrtek, a čekám na Elona v jeho předsíni na náš poslední rozhovor. Po pár minutách schází dolů ze schodů, na sobě má triko s Mickey Mousem ve vesmíru a následuje jej hubená blondýnka.

Měl pravdu, nemůže být sám.

Žena, která jde za ním je Talutah Riley, jeho druhá žena. Potkali se v roce 2008 a Musk ji požádal o ruku deset dní po té, co se poznali. Vzali se v roce 2010, o dva roky později se rozvedli, další rok se znovu vzali, pak se zase skoro rozvedli (na konec podali odvolání) a stejnak to celé skončilo rozvodem.

Musk mi nabídl skleničku něčeho unikátnějšího: „Moje tolerance alkohol je hodně nízko,“ popisuje. „Ale chovám se potom jako malý chlupatý medvídek.“

Nalil nám dvě sklenky whiskey a přesunuli jsme se do jeho obývacího pokoje. Měl tam vystavený mechanický Edisonův phonograf, Enigmu (šifrovací stroj) a krátkovlnné rádio z první světové.

Během našeho rozhovoru ležela Riley na gauči o kousek dál, našemu povídání věnovala jen polovinu své pozornosti, druhou polovinu svému telefonu.

Musk je v jiné náladě než byl ve SpaceX, což je něco, čeho si všiml každý, kdo Elona dobře zná. A to je na tom to nejzajímavější, v jeden okamžik vám může recitovat dialogy ze svého oblíbeného animáku; jindy zase dávat podrobné pokyny; jindy vás plně ignorovat; někdy vás zase požádat o radu na nějaký problém anebo se dokáže chovat jakoby vás nikdy v životě neviděl. Díky tomu se naučíte jednu věc, nebrat si to osobně – s největší pravděpodobností to totiž s vámi nemá vůbec co dělat.

Usedneme na pohovku a snažím se téma obrátit na věci kolem umělé inteligence, neboť Elon před několika týdny tweetoval: „Konkurence v nadřazenosti umělé inteligence nejspíše způsobí třetí světovou.“

Když se ho snažím doptat, jak to myslel, reaguje:“Na tohle téma nemám všechny odpovědi. Neříkám, že vím všechno. Nechte mne to řešit, aktuálně se snažím zjistit, co proto můžu udělat. Takže pokud máte cokoliv, co by mi v tomhle ohledu mohlo pomoci, řekněte mi to!“

Dochází mi, že to nemá smysl s Muskem mluvit doma o práci. Místo toho se jej ptám na nějakou jeho osobní radu, kterou by chtěl vzkázat světu: „Jedna věc, kterou mne život naučil,“ pokračuje, „je netweetovat, když jste na Ambienu (pozn. překladatele: halucinogenní látka na problémy se spaním).“

Musk se natáhl na stolek pro knihu od The Onion a začal v ní listovat a smát se. „Pokud chcete pochopit základní pravdu o věcech,“ teoretizuje, „myslím si, že je na to nejlepší práve The Onion a v některých případech Reddit.“

O chvilku se mne z ničeho nic zeptal: „Viděl si někdy Ricka a Mortyho?“ A naše konverzace rázem sklouzla k animákům jako South Park nebo Simpsonovi až k jeho oblíbené knize, Stopařův průvodce galaxií.

Nepropadejte panice

Jedno z pravidel ve Stopařově průvodci galaxií se stalo i rodinným pravidlem číslo jedna Muskovy rodiny: „Nepanikařte.“

„Naši kluci byly totiž o mnoha věcech, které se kolem nich děli, hodně nervózní,“ vysvětluje Riley praktické využití tohoto pravidla.

„Máme ještě další pravidla,“ pokračuje Musk. „Bezpečí na třetím místě. Nemáme žádné druhé pravidlo, ale i tak si bezpečí nezaslouží povýšení na číslo dvě.“

Náš rozhovor přerušil Teller, Muskův vedoucí oddělení zaměstnanců, když ho informoval o tom, že městský soud Hawthorne právě skončil hodinovou debatu, ze které vyšlo povolení na stavbu dvou mil dlouhého tunelu.

„Dobrý,“ řekl Musk. „Teď můžeme kopat i mimo náš pozemek. Kopejte jak fretky!“

Musk se zasmál nad výrazem, který právě použil a já jsem pochopil, že Musk nechtěl vůbec mluvit o svých projektech a vizích. Na konci dne chce prostě odpočívat a smát se světu, který se snaží zlepšit.

Odešel jsem od Elona a z jeho dveří mne doprovázel jeho smích. Tak doufám, že až jednou budou stavět na Marsu jeho sochu, nebude to ztvárnění snějícího muže hledícího do dálky, ale malého chlupatého medvídka.

Článek vyšel 15. listopadu 2017 v hudebním magazínu Rolling Stone, jehož listopadové číslo je věnované právě Elonu Muskovi. Text od Neila Strausse jsme převzal a přeložil do češtiny, včetně fotek v článku. Jeho původní anglické znění naleznete zde.

Komentáře

Nahoru