Elon Musk a jeho herní kauza, příběh o podvádění ve videohrách jednoho z nejvlivnějších lidí světa!

Elon Musk je bezesporu jednou z nejvýraznějších postav současného technologického i společenského světa. Zakladatel a šéf Tesly, SpaceX a dalších významných firem má zásadní vliv na vývoj technologií, světový byznys a nyní nově také na politiku.

Vedle těchto monumentálních aktivit by se mohlo zdát, že jeho kauza týkající se videoher je jen bezvýznamnou epizodou. Přesto je právě tato „banální“ aféra velmi zajímavým pohledem na způsob, jakým Musk formuje svůj veřejný obraz — a na ochotu klamat i tam, kde o nic zásadního nejde.

Jak to celé začalo?

Musk se v posledních letech opakovaně prezentoval jako vynikající hráč některých populárních videoher. Mezi jeho nejoblíbenější tituly patří například Diablo IV, Path of Exile 2 nebo Elden Ring. Při rozhovoru s Joem Roganem, jehož podcast patří mezi nejposlouchanější na světě, se Musk pochlubil, že se v Diablu IV dostal mezi dvacítku nejlepších hráčů světa, a to jako jeden z pouhých dvou Američanů. Podle jeho slov vyžaduje takový úspěch extrémně dobré reflexy a manuální zručnost, podobně jako ve starších hrách typu StarCraft nebo Quake, kde prý rovněž exceloval.

Na první pohled to mohlo vypadat jako další úspěch charismatického vizionáře, který „zvládne vše, na co sáhne“. Hráčská komunita však brzy začala zpochybňovat, jak by Musk mohl dosáhnout tak vysokých výsledků, když zároveň řídí několik firem, vychovává 12 dětí a pravidelně přidává příspěvky na sociální síti X (dříve Twitter), kterou rovněž vlastní.

Podezření z podvodu

Zlomovým momentem se stalo Muskovo hraní v hardcore režimu Path of Exile 2, kde se mu podařilo dosáhnout neobvykle vysoké úrovně a získat extrémně vzácné předměty ve velmi krátkém čase. Streamer Quin69 upozornil, že k takovému progresu by bylo potřeba hrát 14 až 15 hodin denně, což je pro běžného hráče obtížné, natož pro někoho s Muskovými pracovními závazky.

Tím se dostala do popředí otázka tzv. boostování, což znamená, že si hráč zaplatí někoho, kdo za něj hraje a vylepšuje jeho herní účet. Tento postup je ve většině videoher považován za nečestný a v herní komunitě budí silnou nevoli.

Když elitní hráč neumí hrát

Poslední hřebíček do rakve Muskova herního image přibyl, když miliardář živě streamoval své hraní Path of Exile 2. Během přenosu se ukázalo, že Musk neovládá ani základní mechaniky hry. Chybělo mu povědomí o efektivním využití předmětů, nedokázal správně manipulovat s mapou, několikrát hrál bez many, a dokonce nepochopil, proč nemůže sbírat další předměty, když měl plný inventář.

Tyto chyby okamžitě vyvolaly výsměch hráčů na sociálních sítích. Na vysoké úrovni hry jsou totiž podobné omyly stejně nemyslitelné jako situace, kdy by profesionální řidič formule 1 nevěděl, zda má manuální nebo automatickou převodovku.

Muskův tvrdý odpor

Namísto pokorného přiznání omylu nebo humorného odlehčení situace Musk zareagoval tvrdě. Na X napadl populárního streamera Asmongolda, který ho kritizoval a nabídl se, že přejde na platformu X, pokud Musk dokáže, že své úspěchy dosáhl bez boostování. Musk Asmongolda obvinil z toho, že není nezávislý a musí se „ptát svého šéfa na povolení“. Tento komentář byl však založen na nepochopení běžné praxe streamování, kdy si streameři najímají editory videí, aby mohli věnovat čas vysílání.

Později Musk de facto přiznal, že jeho herní úspěchy nebyly dosaženy poctivě. V konverzaci s hráčem NikoWrexem přiznal, že boostování používá, protože jinak „nemáte šanci porazit hráče z Asie, kteří to dělají také“.

Proč na tom záleží?

Na první pohled se tato kauza může zdát jako nevýznamná. Ve světě miliardových investic, vesmírných programů a politických rozhodnutí by Muskovy herní eskapády mohly být snadno přehlédnuty. Přesto je tato epizoda důležitá, protože odhaluje Muskův přístup ke klamání veřejnosti.

Zatímco sdílení dezinformací na X lze vysvětlovat různými strategickými důvody, podvádění ve videohrách nemá žádný reálný přínos — Musk zde nemohl získat nic jiného než obdiv úzké skupiny fanoušků. Přesto se rozhodl předstírat, že je elitním hráčem, a dokonce tvrdě obhajoval tuto falešnou image, když byl usvědčen.

Otázky do budoucna

Tento příběh vyvolává zásadní otázky. Pokud Musk klame i tam, kde o nic zásadního nejde, jak důvěryhodný je v otázkách, které mají skutečný dopad na společnost, ekonomiku a politiku? A je možné, že podobné techniky manipulace bude používat i ve své politické roli po boku Donalda Trumpa?

Kauza ukazuje, že Muskův obraz geniálního geeka, který exceluje ve všem, na co sáhne, není tak neotřesitelný, jak by se mohlo zdát. A právě tato zdánlivě bezvýznamná epizoda může být důležitým varováním pro ty, kteří jej považují za bezchybného vizionáře a vzor hodný následování.

Zdroj foto: www.pexels.com