Drahý Hotmaile, opouštím tě

Drahý Hotmaile, opouštím tě

Po tom, co Hotmail nahradil nový Outlook, se začala objevovat hromada negativní názorů od uživatelů, kteří měli rádi ten starý Hotmail a nechtěli se přizpůsobit novinkám revolučního Outlooku. Někteří to s ním aspoň zkusili, mnozí z nich si pak nakonec zvykli. Změna je život. Ale jsou tu i takoví, kterým se Outlook příčit nepřestal, až je to dovedlo k tomu, že s ním nadobro skončí. Takový je i příběh fotografa a spisovatele Marka Hawkinse. Pojďme se podívat na to, proč se „nový Hotmail“ nelíbil jemu.

Drahý Hotmaile (nebo „Outlooku“, pokud trváš na tom, že tě dnes mám nazývat už jen takto),

je po všem. Odcházím od tebe.

Zábavným způsobem, a to i přes bolest, kterou jsi mi v poslední době způsobil. Stále to bolí. Ale myslím, že bychom měli být odvážní a přiznat si, že je před námi konec cesty.

V poslední době jsem se s tebou opravdu měl… Změnil ses (na „Outlook“) a při každé změně jsme se od sebe stále vzdalovali. Když jsem klepl na zprávu, na tlačítko Odeslat nebo na jiný libovolný příkaz, nechal jsi mě čekat asi věky. Necháváš mě tak dlouho čekat na VŠECHNO. Jsem z toho šílený, iracionálně šílený. A to není zdravé.

Možná jsi byl ovlivněn svými novými přáteli a snažíš se, aby byli všichni šťastní, ale tak to ve skutečnosti nefunguje. Skutečně se děje to, že když je zde tolik mnoho zúčastněných stran, inzerentů a ty musíš uspokojit všechny, zapomínáš zřejmě na ty, kteří tě skutečně využívají denně. Někteří udělají chybu jednou, jiní ji dělají pořád dokola. Nejvyšší priorita je však pro tebe zřejmě naprosto jasná: vydělat co nejvíce peněz. I když si vážím toho, že to děláš pro Microsoft…

Email. Kdo ví, jak nebo kdy se bude vyvíjet? Kdo ví, kam půjde dál? Vymírá nebo ne? Možná že by to mohl být argument pro tvrdší technické předpisy, stanovení limitu pro to, co všechno mohou inzerenti dělat, aby nezasáhli do použitelnosti služby.

Chyba po jednoduchém kliknutí a zobrazení jen odkazu na přihlašovací stránku se v tuto chvíli zdají stále neuvěřitelně těžkým hříchem.

Byli jsme spolu tak dlouho. V posledních několika letech: ok, abych byl spravedlivý, možná jsem ti nedal tolik lásky. Ano, měl jsem i jiné účty, to připouštím. Ty jsi byl úložištěm pro věci s nízkou prioritou – hodně z toho tvořily inzeráty a spam – ale byly to věci, o které jsem měl stále zájem, se kterými jsem chtěl aspoň čas od času být v kontaktu. Občas tam byly i dobré nabídky (ne, nebyly to reklamy na zvětšení penisu, buďme teď vážní).

Vždy jsi byl můj první a největší emailový účet, jehož prostřednictvím jsem po mnoho let zařizoval ty nejdůležitější věci. Vždycky jsem se snažil se k tobě chovat laskavě. Máme nespočet společných účtů – online prodejci, zapomenuté sociální komunity, aktuální společenské komunity a další služby.

Všechno tohle bude pravděpodobně znamenat, že se na některé účty budu muset zaregistrovat znovu a ztratím kontakt s několika značkami – některé z nich mi možná stejně nikdy chybět nebudou, ale některé ano. Postupy, jak se zaregistrovat, budou ještě složitější a pracnější, budou vyžadovat nová uživatelská jména a hesla.

Pokus o přeposílání emailů na nové účty se zdá rozporuplný. A teď jsi vypl možnost spojení účtů. Nevím proč. Je to poslední kapka.

Jako svůj nejstarší emailový účet tě používám ke komunikaci se svými nejstaršími přáteli a rodinou. To se bude muset hned změnit. Způsobil jsi tolik zbytečného pozdvižení. Staráš se o to vůbec?

Sbohem, Hotmaile. Můžeš si nechat všechnu mou rozpačitou emailovou historii. Jen s ní prosím nedělej nic ošklivého, jo? Ocenil bych to.

Každopádně díky za vzpomínky. Doufám, že budeš mít nové přátele a budeš s nimi šťastný.

Mark

Obrázek: treemkt.com

Tým redaktorů magazínu Objevit.cz se skládá z poměrně mladých lidí, kteří psaní článků a pohybování se ve světě IT pokládají za svůj koníček, věnují se mu a tudíž mu i rozumí.

Komentáře

Nahoru