Diplomová práce studenta FaVU rozvířila internet: Studium bylo zbytečné a skončí na pracáku

Jak je možné, že poměrně anarchistická diplomová práce studenta Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně BcA. Kryštofa Ambrůze vzniknuvší na pouhých deseti stranách je adorována a navržena jí byla nejvyšší známka A, kterou dostal autor jak od vedoucího práce MgA. Jana Šrámka Ph.D., tak od oponenta  Mgr. Martina Mazance, Ph.D.?

Samotná závěrečná práce začíná slovy: „Ve své diplomové práci nic neřeším, ničeho se nedotýkám a v závěru k ničemu nechci dojít. Pracuji bez tématu, bez motivace.“ Dokonce sám autor používá v textu formulaci „posrané umění“. Co si o jeho vyjádření myslet?

úryvek z práce

Samotnou závěrečnou prací i s posudky naleznete zde.

Před pár dny sociální sítě obletěl post s výše zmíněnou prací, která úspěšně v lidech vzbudila ryze ambivalentní pocity. Jedna skupina propukla v nadšení nad neotřelostí prezentace a upřímností Kryštofa Ambrůze, druhá skupina neskrývala oprávněné rozhořčení nad tím, že na jiných školách je až freneticky dodržován rozsah práce, formální stránka věci, citace atd. Samozřejmě zde všechny potřebné atributy chybí.

Vítr z plachet však vzal odpůrcům fakt, že samotná obhajoba se na této a obdobných školách netýká ani tak textu práce. Obhajují se primárně netextové diplomové práce, tedy známka se týká hlavně samotného uměleckého díla a to ještě v jeho latentní formě, kdy nebylo ani dokončeno. Text je spíše součástí dokumentace praktické části práce. Tyto statě, které studenti píší, jsou do jisté míry spíše úlitbou systému, který si diplomku bez nějakého psaní neumí představit. A mimo jiné také autentickou snahou vyjít vstříc lidem, kteří by pouze na základě obrazové dokumentace nemuseli pochopit, oč jde. Student dokončenou závěrečnou práci nakonec obhájil pouze za D.

Navíc po přečtení celého díla se i přes jasně patrnou nadsázku ve čtenáři spíše mísí smutek a prozření, že text vyjadřuje spíše psychické pochody umělcovy: vnitřní zmatek, nicotu, finanční nejistotu, stylizaci autora do role outsidera – než že by šlo o prvoplánový umělcův vzdor.

„…ignoruju svého vedoucího práce, protože má dozajista moc práce na svých úspěšných knihách o umění minulého režimu. Moje práce je natolik komplikovaná mou osobností, že si ji nechci ještě více komplikovat něčím dalším…“

Diplomová práce je plná narážek na nedostatek financí a přiznání, že i po úspěšně absolvovaném studia se vrací Kryštof Ambrůz zpět na úřad práce bez uplatnění, přičemž zpětně bilancuje a celé své studium shledává zbytečným. Jeho motivace a dřívější nadšení pro umění se přesunula pouze do sféry „přežití“. Přesto děkuje škole, že mu poskytla technické zázemí a prostor.

Vypovídá snad tato diplomová práce spíše o tom, že pro dnešní kreativce a absolventy uměleckých škol, není na trhu práce zájem a nebo se jedná pouze o subjektivní názory a zkušenosti Kryštofa Ambrůze?

 “Katamarán s napnutou plachtou silonových kund počmáraných bund všech sportovních značek za pár kaček uhánějících s větrem severních směrů až těsně ke dnu a konečným dnům.“

Praktická část práce a prostorová instalace, sestávala z motorovou pilou opracovaných kmenů jasanu. Trámy poté nechtěl autor nechat čisté a vzhledem k zaujetí špinavým graffitti na nich dále měl v úmyslu pracovat v tomto duchu. Nápisy a symboly, které na tomto díle měly následně vznikat by reflektovaly umělcův zmatený stav mysli. Tímto psychickým rozpoložením je však prodchnuta celá část písemné práce. Autor zmiňuje, že součástí instalace mají být také silonové šusťákové bundy, které nakupuje v second – handu za cenu do 50 Kč. Ty poté využívá jako levné malířské plátno, kdy recyklaci vidí jako jedinou rozumnou cestu, jak vytvářet umění, aniž by vytvářel i odpadní materiál. A poslední částí měla být zvuková instalace, spíše tvořená neurčitými překrývajícími se zvuky.

Výsledná instalace nakonec vypadala takto:

výsledná instalace

Zdroj: Vysoké učení technické v Brně

Celý text práce na nás působí spíše melancholicky, ztraceně a depresivně a zavání spíše existencialismem a nihilismem, než že by se jednalo přímo o revoltu či anarchii. Celkově závěrečná práce nemá být totiž puzena hlubokým zájmem o umění, ale pouze vizuálním vyjádřením duševního rozpoložení autora samotného.

Poeticky zakončeme citací z diplomové práce: Uvidíme. Uvidíme,co ještě potkám a zda vůbec naleznu nebo zda vůbec chci nalézat odpovědi na nepoložené otázky, zda odpovídat na položené otázky. Zda odpovídat slovem, větou a nebo kývat hlavou jinak než se očekává…“

Komentáře

Nahoru