Demografická krize nabírá na síle. Některé země mohou do konce století přijít o více než polovinu obyvatel

Zatímco celkový počet obyvatel planety bude podle odhadů Organizace spojených národů ještě několik desetiletí růst, řada států čeká zcela opačný vývoj. Demografické prognózy naznačují, že některé země mohou do roku 2100 ztratit více než polovinu své populace. Hlavními příčinami jsou dlouhodobě nízká porodnost, stárnutí obyvatelstva a odchod mladých lidí do zahraničí. V některých případech se k těmto faktorům přidávají také ekonomické problémy nebo důsledky válečných konfliktů.

Jednou z nejvýrazněji zasažených zemí bude podle prognóz Čína. Přestože je dnes druhou nejlidnatější zemí světa, její populace by se mohla do konce století snížit z přibližně 1,43 miliardy obyvatel na zhruba 636 milionů. To představuje pokles o více než 55 procent a v absolutních číslech úbytek téměř 800 milionů lidí. Demografové upozorňují, že za tím stojí především dlouhodobě nízká porodnost, rychlé stárnutí společnosti a dozvuky někdejší politiky jednoho dítěte.

Výrazný pokles obyvatelstva však nečeká pouze asijské země. Mezi státy s nejhoršími vyhlídkami figurují také některé evropské země. Například Bosna a Hercegovina by mohla přijít o téměř 57 procent obyvatel, Litva o necelých 58 procent a Albánie o více než 57 procent populace. Ve všech těchto případech hraje významnou roli emigrace mladých lidí za prací a lepšími životními podmínkami do jiných evropských států. Nízká porodnost následně způsobuje, že počet obyvatel není možné přirozeně obnovovat.

Velkým problémům čelí také Jižní Korea a Tchaj-wan. Obě ekonomicky vyspělé země patří mezi státy s nejnižší porodností na světě. V Jižní Koreji se počet obyvatel může do roku 2100 snížit z více než 51 milionů na přibližně 22 milionů. Podobný trend sledují i na Tchaj-wanu, kde dlouhodobě klesá počet narozených dětí a prudce roste podíl seniorů. Demografové upozorňují, že takový vývoj může mít zásadní dopady na pracovní trh, důchodové systémy i ekonomický růst.

Do první desítky zemí s největším očekávaným úbytkem obyvatel se dostaly také Severní Makedonie a ostrovní stát Mauricius. Přestože se jedná o velmi rozdílné země, spojuje je stejný problém – dlouhodobě nízká porodnost a stárnoucí populace. Bez výrazných změn v rodinné politice nebo migraci bude jejich počet obyvatel postupně klesat.

Demografický pokles se nevyhne ani České republice. Přestože se Česko nenachází mezi nejvíce ohroženými státy, prognózy OSN naznačují, že do roku 2100 by mohla česká populace klesnout přibližně o 23 procent. Počet obyvatel by se tak snížil z dnešních zhruba 10,7 milionu na přibližně 8,2 milionu. I česká společnost proto bude muset řešit otázky spojené se stárnutím populace, financováním důchodů nebo nedostatkem pracovní síly.

Odborníci upozorňují, že demografické změny patří mezi největší výzvy 21. století. Menší počet obyvatel může znamenat nižší ekonomický výkon, vyšší tlak na sociální systémy i problémy s obsazováním pracovních míst. Zároveň však některé země vnímají migraci, podporu rodin nebo technologické inovace jako možné nástroje, které mohou negativní dopady alespoň částečně zmírnit. Budoucí vývoj proto nebude záviset pouze na porodnosti, ale také na schopnosti jednotlivých států přizpůsobit se novým demografickým podmínkám.

Zdroj foto: www.pexels.com