Co vědí mladí lidé o devadesátkách?

Mladí Češi narození po roce 2000 považují devadesátá léta za zásadní období českých dějin, které má přímý vliv na současnost. Přesto však jejich povědomí o událostech této éry zůstává omezené.

Podle průzkumu provedeného analytickým ústavem STEM pro Knihovnu Václava Havla, který sesbíral odpovědi 1001 respondentů ve věku 15 až 20 let, mají mladí často jen povrchní znalosti. Až 66 % uvedlo, že se o devadesátých letech ve škole učili pouze okrajově, zatímco 15 % se tomuto období nevěnovalo vůbec.

Smíšené povědomí o klíčových událostech

Respondenti správně identifikovali některé zásadní události – 85 % uvedlo, že devadesátá léta přinesla rozdělení Československa, a 72 % si vybavilo vítězství českých hokejistů na olympiádě v Naganu. Složitější ekonomická a politická témata však mladým už tak jasná nejsou. Pouze část správně tušila, že proběhla kupónová privatizace a objevily se první mobilní telefony. Naopak 22 % se domnívalo, že Miloš Zeman byl v devadesátkách prezidentem, a 27 % si mylně myslelo, že tehdy do Československa přišla sovětská vojska.

Václav Havel jako ikona devadesátek

Formou otevřených otázek výzkum zjišťoval, jaké osobnosti si mladí s touto dekádou spojují. Zdaleka nejčastěji zmíněným jménem byl Václav Havel, kterého spontánně uvedlo 39 % dotázaných. Oproti tomu Václava Klause či Miloše Zemana zmínila jen nepatrná část. Podle Barbory Grečnerové z Knihovny Václava Havla mladí vnímají Havla primárně jako prezidenta, méně už jako disidenta a spisovatele.

„Byl vůdčí osobností sametové revoluce, což je něco, co se děti učí už na prvním stupni základní školy,“ vysvětlila Grečnerová. Naopak role dalších politiků této éry se ve školní výuce příliš nezdůrazňuje. Kromě politických osobností si mladí často vybavili i kulturní fenomény devadesátek – od módních trendů po popkulturní ikony, jakými byli Karel Gott či Michal David.

Nedostatečná výuka a rodinný vliv

Škola a rodina jsou hlavními zdroji informací o devadesátkách. Zatímco vzdělanější rodiny předávají mladým nejen pozitiva, ale i kritiku tehdejší společnosti, děti z méně vzdělaných rodin často necítí potřebu se o tuto dekádu více zajímat. Problémem je podle odborníků i nedostatek času na výuku moderních dějin ve školách.

„V deváté třídě se učitelé musí věnovat přípravám na přijímací zkoušky, zatímco na středních školách přichází na řadu maturity,“ vysvětlil ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna. Mnoho pedagogů proto výuku soudobých dějin nestihne, nebo se jim vyhýbá kvůli možným konfliktům s rodiči.

Snaha přiblížit devadesátá léta mladé generaci

Knihovna Václava Havla spustila vzdělávací sérii dostupnou na stránkách devadesata.cz. Cílem je ukázat devadesátky nejen z politického pohledu, ale také jako období významných společenských a kulturních změn. Projekt zahrnuje interaktivní lekce o kriminalitě, ekologii a budování státu, které vedou odborníci.

Zájem mladých o devadesátá léta není zanedbatelný – 53 % respondentů vnímá souvislost mezi touto dekádou a současností. Kritičtější postoj však zaujímají vůči tehdejším politickým praktikám a rostoucí koncentraci majetku. Podle Barbory Grečnerové si mladí uvědomují, že bez pochopení devadesátých let se hůře orientují v dnešním světě.

Zdroj foto: www.pexels.com