Česko a přípravy na migrační pakt: Náklady, změny a dopady do roku 2026

Migrační pakt vstoupí v platnost až v červnu 2026, ale Česká republika už nyní připravuje plán, jak se s jeho požadavky vypořádá. Zahrnuje to výstavbu nových zařízení, přijetí dalších zaměstnanců a odhad nákladů.

Například posílení policie na hranicích bude stát 12 milionů korun ročně, zdravotnické služby si vyžádají 48 milionů ročně a na výstavbu školicího centra pro pracovníky v oblasti migrace a azylu je vyčleněno 50 milionů. Do konce roku 2024 musely všechny členské státy předložit Evropské komisi dokumenty popisující jejich přípravy. Český „Akční plán“ byl zveřejněn Ministerstvem vnitra.Podle ministra vnitra Víta Rakušana se většina navrhovaných změn zaměřuje na zpřísnění azylového procesu, což má zabránit žadatelům o azyl bez nároku na ochranu dostat se dále do vnitrozemí. Cílem je, aby Česko nebylo atraktivní destinací pro nelegální migraci. Pakt zavádí například povinné kontroly na hranicích pro osoby podezřelé z klamání úřadů nebo nepotřebující ochranu. Členské státy budou muset všechny žadatele o azyl a nelegální migranty zapisovat do sdílené databáze Eurodac, přičemž sladění českých a evropských systémů má stát 60 milionů korun.

Navíc se plánuje zvýšení počtu hraničních policistů o 50 lidí, což spolu s jejich výbavou a výcvikem přijde na 17 milionů korun ročně. Dalších 20 milionů má být vynaloženo na speciální vozidla a vybavení pro přepravu dětí. Posílení zdravotnických služeb pak přijde na 48 milionů korun ročně. Počet zaměstnanců Odboru azylové a migrační politiky se má zvýšit, což bude stát dalších 8 milionů ročně, a školící zařízení pro odborníky má stát 50 milionů. Většina nákladů má být financována z evropských fondů.

Česko aktuálně patří mezi země s nejnižším počtem žádostí o azyl v přepočtu na obyvatele v EU. V roce 2023 podalo žádost 1397 osob, zatímco v Německu, které má osmkrát více obyvatel, bylo žádostí přes 350 tisíc. Uprchlíci z Ukrajiny, kterých je v Česku téměř 390 tisíc, však spadají pod režim dočasné ochrany, který se každoročně obnovuje.Součástí migračního paktu je také princip povinné solidarity. Pokud některá země odmítne přijmout část přerozdělených migrantů, bude muset přispět do společného fondu. I když pakt nezavazuje k přijetí uprchlíků, neexistuje žádná výjimka z této solidarity, ani pro země s vysokým počtem uprchlíků z Ukrajiny.

Pro zrychlení azylového procesu bude nutné posílit justiční kapacity – v Česku se jedná o jednoho soudce a čtyři další zaměstnance, což vyjde na 6 milionů ročně. Ministerstvo vnitra rovněž plánuje zaměstnat sedm odborníků, kteří pomohou s návraty odmítnutých migrantů do jejich zemí, s náklady 7 milionů korun ročně. Nejčastějšími destinacemi pro návraty byly v roce 2023 Moldavsko, Uzbekistán, Gruzie, Turecko a Vietnam, přičemž problémy nastaly s návraty do Nigérie, Indie a Ruska.

Zdroj foto: www.pexels.com