Česká těžba surovin na rozcestí s evropskými ambicemi a místními protesty

Dva české těžební projekty žádají o podporu Evropské unie. Těžba manganu ve Chvaleticích však nezačne dříve než za čtyři roky, zatímco energetická společnost ČEZ ještě nedospěla k rozhodnutí ohledně těžby lithia na Cínovci. Evropská unie se snaží omezit svou závislost na Číně a dalších dodavatelích strategických surovin, které se používají například při výrobě baterií pro elektrická vozidla, mobilní telefony a ve větrných elektrárnách.
V březnu tohoto roku Evropská komise zavedla nařízení o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act, CMRA), které má za cíl zjednodušit schvalovací procesy pro těžbu a zpracování těchto surovin a také zajistit vybraným projektům evropské spolufinancování.
Na seznam kritických surovin Evropská komise zahrnula 34 surovin, přičemž 17 z nich označila za strategické. V České republice podle statistik České geologické služby existují ložiska osmi z těchto surovin, ale v současnosti se těží pouze dvě – koksovatelné černé uhlí a živec. Těžbu živce však odmítlo místní referendum.
Podle posledního přehledu zásob a těžby nerostných surovin za rok 2022 bylo v Česku vytěženo 864 tisíc tun koksovatelného černého uhlí, jehož produkce však klesá. Podle vládních plánů by měla těžba uhlí skončit úplně v roce 2033. Živce, který se používá především při výrobě keramiky a glazur, bylo v roce 2021 vytěženo 429 tisíc tun, ale vytěžitelné zásoby této suroviny dosahují téměř 30 milionů tun. Zhruba 60 % evropské spotřeby živce pokrývá dovoz, zejména z Turecka. V České republice těží živec především dvě společnosti – LB MINERALS, která patří rakouskému koncernu Lasselsberger, a česká firma KMK Granit. Vzhledem k rostoucím cenám této suroviny, která se aktuálně prodává za přibližně 70 eur za tunu, tedy o 76 % více než před vypuknutím pandemie, plánují obě společnosti otevřít nová ložiska. LB MINERALS chce těžit živec v bývalém lomu u Borovan na Českobudějovicku, zatímco KMK Granit plánuje těžbu u obce Potůčky v Krušných horách během sedmi až deseti let.
Obě společnosti se však potýkají s odporem místních obyvatel, kteří s těžbou nesouhlasí. Místní referendum, které se konalo v Potůčkách během krajských voleb, zavázalo obecní úřad, aby těžbě zabránil všemi dostupnými prostředky. LB MINERALS doufá, že místní obyvatelé nakonec s těžbou souhlasí. „Snažíme se obyvatele přesvědčit, že těžba bude udržitelná a pro region prospěšná. Díky těžbě se také v lokalitě zachovají unikátní přírodní podmínky, které vznikly v důsledku předchozích těžebních aktivit a nyní pomalu mizí,“ uvedl Pavel Bárta, jednatel společnosti LB MINERALS. Společnost původně plánovala zahájit těžbu v roce 2026, ale Bárta považuje tento termín za nepravděpodobný. „Nedokážu nyní odhadnout, kdy by mohla těžba začít. Rok 2026 nevidím jako reálný,“ dodal.
Zatímco EU považuje živec a koksovatelné uhlí za kritické suroviny, mezi strategické suroviny zařadila také lithium, mangan, měď, wolfram a grafit, které se nacházejí i v Česku. Ložisko lithia u Cínovce, které se stalo před šesti lety předmětem silného politického sporu, je nyní v rukou energetické společnosti ČEZ a její dceřiné firmy GEOMET. Pod Cínovcem leží přibližně 125 tisíc tun lithia, které je klíčovou surovinou pro výrobu baterií do elektrických vozidel. Vzhledem k odporu místních obyvatel se GEOMET rozhodla přesunout plánovaný závod na zpracování vytěženého lithia z obce Újezdeček nedaleko Cínovce do areálu odstavené elektrárny v Prunéřově.
„Změna lokality by měla urychlit povolovací procesy, které by mohly projekt zdržet. V původně zvažované lokalitě v průmyslové zóně Dukla u Újezdečka tak vznikne pouze nádraží, odkud bude ruda transportována po železnici do Prunéřova,“ vysvětlil Roman Gazdík, mluvčí ČEZ. Změna lokality však zpomalila celý projekt, GEOMET nyní přepracovává studii proveditelnosti, jejíž dokončení bylo původně plánováno na konec roku. Na základě této studie se ČEZ rozhodne, zda bude lithium těžit a zpracovávat. „Finální termín zahájení těžby bude záviset na rychlosti povolovacích procesů. Investiční rozhodnutí ČEZ bude založeno na aktualizované studii proveditelnosti a dalších dokumentech,“ doplnil Gazdík.
Vláda plánuje zařadit Cínovec mezi strategická ložiska. „Ministerstvo průmyslu a obchodu pracuje na nařízení vlády, které určí ložisko lithia na Cínovci jako ložisko strategického významu. Tento akt umožní rychlejší proces schvalování a stanovení dobývacího prostoru a povolení pro těžební činnosti. Při nevyřešení konfliktu zájmů může také vzniknout možnost odejmout nebo omezit vlastnická práva k pozemkům nebo stavbám,“ uvedla mluvčí ministerstva Petra Milcová.
Kromě lithia má Česko také evropsky významné zásoby manganu, který se nachází jako hlušina v haldách po bývalé těžbě pyritu. Na ložisku obsahujícím přibližně milion tun manganu pracuje firma MANGAN Chvaletice, která letos spustila testovací provoz. Projekt získal souhlasné stanovisko ohledně vlivu na životní prostředí a v červenci stavební úřad schválil trvalý provoz ověřovací linky. „Upravili jsme výrobní proces a jsme schopni vyrábět vysoce čisté manganové produkty pro výrobu baterií,“ vysvětluje ředitel firmy Jan Votava.
Firma, v níž většinový podíl drží kanadská těžařská společnost Euro Manganese a minoritní podíl Evropská banka pro obnovu a rozvoj, plánuje letos začít s přípravami na plný provoz. „V současné době se chystáme podat dokumentaci pro žádost o stanovení dobývacího prostoru a pro územní rozhodnutí pro výstavbu závodu,“ dodal Votava. Výstavba by podle něj mohla začít ve druhé polovině roku 2026, a plný provoz by pak mohl být zahájen v letech 2028 nebo 2029.
Už letos v srpnu však MANGAN Chvaletice uzavřel smlouvu s irskou společností Femocat, která by měla odebírat část jejich produkce. „Dohodli jsme se se společností MANGAN Chvaletice, že po očekávaném zahájení produkce v roce 2028 budeme ročně kupovat tisíce tun uhličitanu hořečnatého a manganu, což je jejich hlavní produkt. Obě suroviny použijeme v našem pardubickém závodě pro výrobu katalyzátorů,“ uvedl jednatel společnosti Femocat Tommy Heino.
Jak GEOMET, tak MANGAN Chvaletice požádaly o zařazení svých projektů mezi strategické projekty Evropské unie. Dosud bylo identifikováno 170 těchto projektů. Pokud budou úspěšné, měly by mít snadnější cestu k úředním souhlasům a také by mohly získat evropské financování.
Kromě výše zmíněných surovin existují v Česku také menší ložiska grafitu, cínu, wolframu, mědi a dalších surovin. Avšak i zde narazili prospektoři na odpor obyvatel. Například společnost GET plánovala průzkum grafitového ložiska v jižních Čechách, Ministerstvo životního prostředí jí však nedalo povolení. „Před několika lety jsme podali žádost o stanovení průzkumného území, ale ministerstvo nám nikdy nevyhovělo,“ říká vedoucí geologického oddělení firmy GET Josef Tvrdý. „Při stanovení jakýchkoliv průzkumných území se účastní řízení obce, jejichž obyvatelé nemají zájem na provádění takových činností,“ dodává.
Situace se však může změnit. Stát plánuje v souvislosti s nařízením CRMA připravit program národního průzkumu ložisek kritických surovin. „Materiály k jednání vlády plánujeme předložit na konci října 2024,“ uvedla mluvčí ministerstva Petra Milcová.
„Průzkum je plánován mimo jiné v oblasti českokrumlovského moldanubika (grafit), v oblasti šumavského moldanubika (wolfram), v oblasti Železných hor (fluorit, baryt) a v oblasti zlatohorského rudního revíru (měď, indium, galium),“ dodala mluvčí.
Celkovou revizi zásob strategických surovin chce česká vláda předložit Evropské komisi do května 2026. Dosud však audit zásob neproběhl.
Zdroj foto: www.pexels.com
Komentáře