Dnes vyšlo 1 článků

Češi se nebojí, že je nahradí umělá inteligence. Nové technologie ale ovládá jen málokdo

Češi se nebojí, že je nahradí umělá inteligence. Nové technologie ale ovládá jen málokdo

Umělá inteligence a automatizace postupně mění pracovní trh. Přesto mnoho Čechů nepředpokládá, že by kvůli novým technologiím mohli přijít o zaměstnání. Zároveň ale jen malá část lidí aktivně rozvíjí své schopnosti a připravuje se na to, jak se bude jejich práce v budoucnu měnit. Právě tento rozpor může představovat větší problém než samotný technologický pokrok.

Na nesoulad mezi sebedůvěrou zaměstnanců a jejich skutečnou připraveností upozorňuje Dita Formánková ze správní rady Nadace České spořitelny v komentáři pro Seznam Zprávy. Podle ní nebude v budoucnu rozhodující pouze to, co člověk už umí, ale také jeho ochota učit se novým věcem.

Většina lidí si věří, vzdělávání ale zanedbává

Výsledky popisované v komentáři ukazují, že Češi svou schopnost přizpůsobit se změnám hodnotí poměrně pozitivně. Osm z deseti lidí se domnívá, že se dokáže novým podmínkám na trhu práce přizpůsobit alespoň průměrně dobře. Více než polovina zaměstnanců a podnikatelů se navíc neobává, že by jejich práci mohl v budoucnu převzít stroj nebo umělá inteligence.

Ochota připravovat se na nové požadavky tomu ale neodpovídá. Konkrétní kroky ke zvýšení své kvalifikace podniká přibližně třetina lidí a pravidelně se vzdělává jen 14 procent. Vzniká tak situace, kdy lidé očekávají, že změny zvládnou, ale ne vždy pro to něco dělají už nyní.

Umělá inteligence nemusí zrušit celou profesi, aby změnila práci

Představa, že technologický pokrok připraví lidi o zaměstnání, často vychází z obavy, že stroje jednoho dne zcela nahradí určité profese. Ve skutečnosti však může být proměna mnohem pozvolnější. Umělá inteligence nejprve přebírá konkrétní úkoly, zrychluje rutinní činnosti a mění způsob, jakým zaměstnanci vykonávají svou práci.

Činnost, která dříve zabrala desítky minut nebo několik hodin, může být díky novým nástrojům hotová za zlomek času. Od zaměstnance se pak očekává, že se zaměří na jiné úkoly, bude lépe vyhodnocovat výsledky nebo zvládne větší objem práce.

To znamená, že ani lidé, jejichž pracovní pozice nezanikne, se změnám nevyhnou. Budou muset pracovat s novými nástroji a průběžně doplňovat znalosti. Kdo se bude spoléhat výhradně na své dosavadní zkušenosti, může postupně ztrácet výhodu oproti kolegům, kteří se novým možnostem naučí rozumět.

Digitální sebevědomí neznamená skutečnou připravenost

Rozdíl mezi tím, jak lidé hodnotí své schopnosti, a tím, jak si věří při používání nových technologií, je výrazný. Více než třetina respondentů se domnívá, že jejich digitální dovednosti převyšují úroveň, kterou budou v budoucnu potřebovat. Když však mají skutečně začít pracovat s novým digitálním nástrojem, sebejistě se cítí méně než třetina z nich.

Tento rozdíl může být důležitý zejména v době, kdy se nové technologie rychle dostávají do běžného provozu firem. Nestačí vědět, že umělá inteligence existuje, ani předpokládat, že se ji člověk naučí používat ve chvíli, kdy to bude nezbytné.

Praktické zkušenosti získané předem mohou usnadnit přechod na nové pracovní postupy. Zároveň pomáhají lidem lépe rozpoznat, kde jim technologie může skutečně pomoci a kde je stále potřeba lidský úsudek.

Odpovědnost nesou zaměstnanci i firmy

Připravit pracovníky na technologické změny nemohou pouze jednotlivci. Významnou roli mají také zaměstnavatelé, kteří mohou zaměstnancům nabídnout školení, čas na rozvoj dovedností a příležitost nové postupy vyzkoušet.

Podle údajů uvedených v komentáři hodnotí silnou kulturu učení ve své organizaci jen 22 procent českých zaměstnanců. To naznačuje, že řada firem má v podpoře průběžného vzdělávání prostor ke zlepšení.

Investice do rozvoje pracovníků přitom nemusí být jen nákladem. Pokud se zaměstnanci naučí efektivně využívat nové nástroje, mohou firmy zvyšovat produktivitu a lépe reagovat na změny trhu. Schopnost průběžně rozvíjet vlastní tým tak může být jedním z faktorů, které rozhodnou o jejich konkurenceschopnosti.

Rekvalifikace získávají na významu

Zájem o další vzdělávání v Česku existuje. Přes Úřad práce se v roce 2025 vzdělávalo rekordních 143 tisíc lidí, jak uvádí komentář Dity Formánkové. Jde o signál, že lidé mají o rekvalifikace a získávání nových znalostí zájem.

Výzvou však zůstává, aby se vzdělávání nestalo pouze reakcí na problémy, například na ztrátu zaměstnání nebo požadavek zaměstnavatele. Průběžné doplňování dovedností může být užitečné i v době, kdy člověk svou pracovní pozici měnit nemusí.

O budoucnosti rozhodne schopnost učit se

Proměna trhu práce nemusí znamenat, že lidé ztratí své uplatnění jen kvůli nástupu umělé inteligence. Mnohem důležitější bude, zda dokážou reagovat na nové požadavky, osvojovat si další dovednosti a přizpůsobovat své pracovní postupy.

Sebedůvěra může být při zvládání změn výhodou, sama o sobě ale nestačí. Pokud má člověk zůstat na trhu práce konkurenceschopný, potřebuje ji spojit s praktickými zkušenostmi a ochotou průběžně se vzdělávat. Stejně důležité je, aby mu takové podmínky pomáhali vytvářet také zaměstnavatelé.

Budoucnost práce tak nebude záviset pouze na tom, jak rychle se vyvíjí technologie. Rozhodující bude i to, jak rychle se s nimi dokážou naučit pracovat lidé.

Zdroj foto: www.pexels.com

Komentáře

Nahoru