AI a digitalizace sociálních služeb v ČR čelí energetickým a finančním výzvám

Společnosti, které provozují a trénují velké jazykové modely pro generativní umělou inteligenci (genAI), čelí rostoucím energetickým nárokům. Kvůli vysoké spotřebě elektřiny, kterou tyto technologie vyžadují, začínají zvažovat zajištění vlastních zdrojů energie, včetně využití jaderných elektráren.

Vysoká poptávka po energii pramení nejen z provozu samotných genAI systémů, ale také z datových center, která slouží k uchovávání a zpracovávání obrovského množství dat, jež tyto systémy vyžadují. Pro provoz těchto technologií je třeba stabilních a silných zdrojů energie, a proto se firmy stále častěji obracejí k řešením s vysokou kapacitou, jako je právě jaderná energie.

Podobné problémy s financováním má i Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), kde se připravuje projekt EDA, zaměřený na digitalizaci některých služeb. Ředitel ČSSZ František Boháček uvedl, že celý projekt je již po technické stránce připraven, ale stále se nedaří získat potřebné prostředky od ministerstva financí, které by pokryly náklady. Přesněji řečeno, finance na tento projekt ČSSZ čeká už více než rok, a proto se na řešení intenzivně pracuje.

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) však nedostatek financí nezastavil veškeré aktivity v oblasti digitalizace. Řada klíčových kroků se stále realizuje jak z pohledu legislativy, tak i v digitální podobě. Patří sem mimo jiné revize dávek, správa nemocenské agendy, podpora dětských skupin a dávky pro osoby se zdravotním postižením. Na druhé straně však přiznává, že u projektu EDA zatím nedošlo k definitivní dohodě, což komplikuje jeho financování. U některých projektů byly potřebné finanční prostředky vyřešeny, u projektu EDA však stále chybí finální dohoda.

Jurečka zdůraznil, že financování projektu EDA je předmětem jednání mezi několika resorty, zejména ministerstvem financí a vnitra, a také dalšími partnery. Financování by mělo být zajištěno z prostředků Evropského fondu obnovy, což vyžaduje souhlas všech zúčastněných stran. Ministr dále uvedl, že by rád tuto dohodu uzavřel do konce roku, aby mohl projekt co nejdříve pokračovat v realizaci.

ČSSZ již v loňském roce zavedla novou aplikaci, která umožňuje žadatelům o důchod podávat žádosti online, a která byla mezi žadateli dobře přijata. Přibližně desetina lidí, kteří žádali o penzi, tuto možnost využila. V roce 2025 pak ČSSZ plánuje další rozšíření digitalizovaných služeb. Vedle nemocenských dávek bude možné elektronicky vyřizovat i žádosti o mateřskou, otcovskou a ošetřovné. Proces má být podobný tomu, který už je využíván u elektronických neschopenek (e-neschopenek). Podle ředitele Boháčka se práce na tomto projektu blíží k závěru. Financování digitalizace je podpořeno z Národního plánu obnovy, který pokrývá potřebné náklady na implementaci těchto služeb.

Zdroj foto: www.pexels.com